Invaze vos letos zamířila 
i do centra metropole, zlobí děti na táborech a otravuje na koupalištích. Podle zoologa Františka Bárty může za nynější vosí kalamitu dlouhotrvající sucho. „Zemní díry 
s vosami nejsou vyplavovány deštěm a vosy se množí daleko úspěšněji. Jedna vosí kolonie teď mívá i několikanásobek běžného počtu jedinců. To je pak samozřejmě všude znát," vysvětlil zoolog.

Bodnutí vosy, včely nebo sršně bolí a pro některé lidi může znamenat ohrožení života. Alergikovi hrozí anafylaktický šok, při němž může ztratit vědomí a přestat dýchat. Příznaky jsou větší otok, červené skvrny po těle, svědění, zhoršená průchodnost dýchacích cest, záchvat podobný astmatickému, pokles krevního tlaku, křeče, bezvědomí a někdy i zástava srdce. Pro člověka jinak zdravého je nebezpečné žihadlo v krku nebo jazyce. Hrozí mu udušení. Rychlá pomoc je podle záchranářů nezbytná.

Jak nachytat vosy

Holešovický zahrádkář Martin Pištěk objevil jedno hnízdo hned za chatou s nářadím. „Chodil jsem je polévat horkou vodou, ale moc to nepomohlo. Vyrobil jsem pak takovou pastičku. Do petlahve jsem nalil trochu piva a pověsil to na boudu. Jenže nějak se jim dovnitř nechtělo. Asi už jsou namlsané," zhodnotil svoje počínání.

„Je velice teplé počasí, a to tomuto druhu hmyzu vyhovuje, nahrává také to, že mají dostatek potravy a je spousta ovoce i ovocných šťáv," potvrdil další zoolog Miroslav Honců. Lidem doporučuje speciální novinku, konkrétně speciální dotykový sprej, který vosu ještě za letu paralyzuje. Je v podstatě jediným stoprocentním a rychlým řešením, jak lze bodavý hmyz zcela zlikvidovat.

„Takové spreje působí na základě nervového jedu. Přípravek jsem viděl u firem, které se zabývají asanací. Na druhou stranu jsou tyto druhy ale do jisté míry i chráněné zákonem o ochraně přírody, který stanovuje určitý základ, který musí v přírodě zůstat," varoval Honců.

Dvakrát více bodnutí

Podle informací od Zdravotní záchranné služby hlavního města Prahy přibylo hmyzích bodnutí a alergických reakcí 
o více než sto procent. „Loni
v červenci jsme řešili šestnáct případů, letos je to už pětatřicet," sdělila mluvčí záchranky Jiřina Ernestová. Protože podobné zvýšení hlásí i další české záchranky lze předpokládat, že se vosy opravdu přemnožily.

Pražská alergoložka Blanka Haindlová má ale počet pacientů podobný jako každý rok. „Mám pocit, že jich je trochu víc, ale ne nějak extrémně," pomyslela si.

Pokud člověk není alergický, doporučuje Haindlová, aby si postižený takové místo zchladil a desinfikoval. Alergici na druhou stranu ví, jaké léky použít.

Jedno bodnutí s malou lokální reakcí na povrchu těla lidé obvykle příliš neřeší. Pokud však jde o děti mladší dvou let, raději k lékaři zajdou, i když to není nutné. Místo stačí ošetřit protisvědivým nebo protialergickým gelem. Když člověka vosa bodne, je dobré jemně vytáhnout žihadlo, třeba i nožem. Místo se může zchladit nejen ledem nebo léky, ale i přírodně. Použít se může aloe vera, tea tree nebo jitrocel. Někteří odborníci dokonce doporučují použít ocet, cibuli nebo citron. Při bodnutí včelou, sršněm, čmelákem pomůže zásada, jako mýdlový roztok nebo s jedlou sodou.

Život ohrožující alergické reakce se objevují pouze 
u malého procenta lidí. Vysoce alergického člověka po bodnutí hmyzem čeká takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se obecně výrazným otokem v místě bodnutí a jeho okolí. Hrozí při něm otok dýchacích cest i celkový.

Postižený při anafylaktickém šoku zažívá slabost, nevolnost, může být opocený, často u něj dojde k poklesu krevního tlaku, bývá zmatený a nakonec může dojít až ke ztrátě vědomí. Alergici by 
v takovém případě rozhodně neměli otálet s podáním protialergických léků nebo aplikací adrenalinového pera. Následovat by mělo přivolání záchranné služby.

Likvidace od hasičů

U rojících se včel, vos nebo sršňů pak může pomoci výjezd hasičů. S ohledem na nadcházející tropický víkend hasiči očekávají, že výjezdů
v souvislosti s likvidací rojů včel, vos a sršní ještě přibude. Hasiči však bodavý hmyz nezlikvidují na žádost každého občana, který jim zavolá. Pak nezbývá než se obrátit na specializovanou firmu. Ta si za větší a složitější zásahy může naúčtovat až několik tisíc korun.

O odstranění včelího roje či vosího hnízda se mohou majitelé nemovitostí pokusit také sami, nejlépe v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách, kdy hmyz nelétá a je klidný. Provádět by to však měli zkušení lidé.

Během dne ošetřovali osm popíchaných lidíRekord zaznamenali v pondělí pražští záchranáři při pomoci pacientům s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. Během jediného dne jich měli hned osm! Nešlo přitom o ojedinělou výjimku; rostoucí trend je patrný již několik týdnů. V červenci zaznamenali záchranáři 35 takovýchto pacientů, zatímco během loňského července potřebovalo pomoc zdravotníků „jen" 16 pacientů štípnutých vosou nebo včelou. A v srpnu je nárůst ještě dramatičtější. Zatímco loni pražští záchranáři za prvních deset dnů druhého měsíce prázdnin pomáhali pěti pacientům s alergickými reakcemi, letos jich – i se započtením pondělního rekordu – bylo již 44.

Jako první pomoc zdravotníci doporučují chlazení místa vpichu, potření volně prodejným gelem nebo mastí pořízenými v lékárně, případně je možno podat jednu až dvě tablety s protialergickým účinkem. Volat na linku 155 je na místě v případě bodnutí do krku nebo do úst, případně pokud je žihadel více. Operátorky poradí, jak v takovýchto případech postupovat – a v případě potřeby vyšlou na pomoc posádku sanitky.