Vyplývá to zaktuální analýzy hlukových map, kterou vypracovalo ministerstvo zdravotnictví.
Zavřená okna, motocykly nedodržující rychlost, a nemožnost větrání při zapnuté televizi, to všechno znají například lidé žijící poblíž magistrály, Legerovy, Veletržní, Patočkovy nebo Koněvovy ulice. Na všech těchto místech jsou totiž přesahovány hygienické limity. Nadměrnému hluku je vté souvislosti vystaveno 36škol a 14zdravotnických zařízení.
Svůj podíl na tom mají především automobily, železnice a letadla. Letouny ruší spánek 1900lidem především vHoroměřicích, Jenči a Kněževsi.
Problém číslo jedna, ale zůstává především pozemní doprava. Řadě místních už proto došla trpělivost a rozhodli se špatnými podmínkami pro život něco dělat. Poté, co dal odvolací soud za pravdu lidem žijícím poblíž magistrály 5.května a nařídil snížení hladiny hluku na 45decibelů přes den a 35vnoci, se ospravedlnost hlásí další. Žalobu podali například vŘíčanech, nebo vBřevnově.
Podle Michala Bernarda zEkologického právního servisu je jejich jednání pochopitelné. Automobilů na komunikacích totiž neustále přibývá. „Po vstupu Česka do EU se zvýšil podíl nákladní dopravy, a Praha není výjimkou. Patří mezi desítku nejhorších míst vČeské republice. První místo obsadila Olomouc, hlavní město je šesté,“ uvedl. VOlomouci je vnoci vystaveno hluku nad 70decibelů 1919lidí, vPraze627.
Dlouhodobá přítomnost vprostředí, kde hluk dosahuje více než 55decibelů, může mít přitom podle Světové zdravotnické organizace neblahý vliv na zdraví a přispívá křadě onemocnění. „Často se promítá například do psychiky jednotlivce a způsobuje únavu, depresi, agresivitu nebo rozrmzelost,“ vypočítává lékař ORL oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice vKrči Jakub Janovský. Podle něj je mnohdy také důvodem vysokého krevního tlaku nebo zvyšuje riziko infarktu.
Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá shlučností daného prostředí. „Jelikož sluch funguje, ikdyž člověk spí, snižuje hluk během spánku jeho kvalitu ihloubku,“ doplnil Janovský.