Mrňka se věnuje moderním českým dějinám a mimo jiné ho zajímá vznik a eskalace násilí v moderní společnosti. Jeho přednáška ve čtvrtek 30. listopadu ukáže, co se v Československu dělo v letech 1944 až 1946 a jaké společenské mechanismy umožnily, že násilné střety vyústily až do masových krutostí.
Ravensbrückem prošlo na 3 tisíce žen z Československa
„Kolektivní násilí v závěrečných fázích 2. světové války i těsně po ní mělo různé klíčové aktéry - příslušníky nacistických ozbrojených složek, partyzány i příslušníky řádné československé armády," uvedla stručná zpráva ÚSTR k této akci. Mrňkova přednáška začíná v 17.00 v Informačním středisku Poslanecké sněmovny na Malostranském náměstí.
Přesně o týden později vystoupí na stejném místě historička Plachá, která se dlouhodobě zabývá perzekucemi československého obyvatelstva v době nacionálního socialismu. V přednášce se zaměří na osudy žen v koncentračním táboře Ravensbrück, což byl největší nacistický tábor pro ženy.
Podle odhadů jím prošlo přes 3 tisíce žen, které pocházely z předmnichovského Československa. „Pavla Plachá si klade otázku, co o těchto ženách dnes víme nebo jestli můžeme vůbec mluvit o české kultuře v táboře. Na přednášce představí i některé konkrétní lidské osudy," uvedl ÚSTR.
Střetu s jinou totalitou bude věnovaný večer 29. listopadu, kdy ústav v Knihovně Václava Havla představí knihu vzpomínek Heleny Frischerové. Jde o ženu, která ve 30. letech odešla s manželem za prací do Sovětského svazu, v 37. roce se však stala obětí Velkého teroru. Její manžel byl popraven a ona sama odsouzena k deseti letům v nápravně-pracovních táborech na severu země.
Vzpomínky na gulag sepsala v 60. letech rusky, nyní vycházejí v českém překladu Radky Rubiliny. Frischerová se do Československa nevrátila, zemřela v Moskvě. Z její knihy „Dny mého života. Vzpomínky na gulag" přečte ukázky herečka Marie Štípková.
