Připomíná jak samotnou operaci Anthropoid a její aktéry – včetně unikátního představení předmětů z jejich osobního vlastnictví – i období útlaku, které následovalo, ale také odkazuje na běžný život obyvatel takzvaného protektorátu.

Od činů hrdinů až k trestání zrádců

Výstava, kterou Národní muzeum připravilo společně s Vojenským historickým ústavem Praha (a předměty poskytlo i Národní technické muzeum), sice připomíná protektorátní realitu v širších souvislostech (a to i včetně předcházejících událostí kolem rozbití Československa), avšak hlavní důraz klade na dobu od příjezdu Heydricha do Prahy v roce 1941 po období druhého stanného práva mezi 27. květnem a 3. červencem roku následujícího. Tedy na dění následující po akci parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, pro niž jsme ze slovníku nacistů přejali výraz atentát, kdy byl na 38 dnů vyhlášen výjimečný stav. Okupanti tehdy rozpoutali represálie šokující celý svět – včetně vyhlazení Lidic.

Výstava představuje události, lidi i souvislosti, na které nikdy nesmíme zapomenout, zdůraznil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Návštěvníky seznamuje s klíčovými událostmi roku 1942, realitou tehdejší doby, a především s osudy a hrdinstvím stovek statečných lidí, kteří za svobodu své vlasti neváhali položit své životy,“ konstatoval.

Návštěvník výstavy doslova postupuje dějinami: symbolicky týden po týdnu mu autoři představují všední starosti, tehdy aktuální události, dobovou propagandu – a na jejich pozadí přibližují přípravy atentátu i jeho provedení. I události následující: smrt Heydricha, vyhlazení Lidic, boj výsadkářů v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky… To vše s kombinaci s příběhy lidí, kteří parašutistům se splněním jejich mise pomáhali – a následně za to zaplatili životem na popravišti. Představeny jsou osudy lidických mužů, žen a dětí. Nechybí však také pohledy na příslušníky elity: třeba na předsedu vlády generála Aloise Eliáše, který byl po nástupu Heydricha zatčen, odsouzen k smrti a za druhého stanného práva popraven. Či spisovatele Vladislava Vančury; také on byl v červnu 1942 za účast v odboji popraven. A pozornost výstava věnuje rovněž odrazu tohoto období na konci války: s tresty pro zrádce a kolaboranty.

Pohled na útok očima aktérů

Velice unikátní pohledy na útok na Heydrichovo auto nabízí od soboty také Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech na Praze-východ. Jeho expozici nově doplňují desatery speciální brýle, jejichž prostřednictvím mohou návštěvníci takzvaný atentát a jeho souvislosti zhlédnout ve virtuální realitě. Včetně pohledu na samotnou ozbrojenou akci očima jednotlivých aktérů.

Co je možné nově spatřit v Národním muzeu:
- Části výstroje parašutistů z výsadku Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, včetně předmětů zabavených nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje: například aktovku, kravatu, sako či pouzdro na pistoli.
- Originál vysílačky výsadku Silver A Libuše, přičemž je zmíněn osud radisty Jiřího Potůčka a pardubických podporovatelů desantu Silver A.
- Tragédii Lidic připomíná číslo popisné 10 z lidické školy – a k vidění jsou například také pohlednice adresované vězni do Buchenwaldu z června 1942 či růženec vyrobený Boženou Dvorskou z chleba v pankrácké věznici před vykonáním popravy.
- „Protektorátní kino“, kde mohou návštěvníci sledovat dobové týdeníky z období druhého stanného práva; nechybí také audioprogram tehdejšího rozhlasu.
- Výstavu Nikdy se nevzdáme! Doplňuje menší výstava s názvem Hrdinovia odboja připravená Slovenským národním muzeem a Vojenským historickým ústavem Bratislava: ilustruje realitu Slovenského státu i odboj a odpor části slovenské společnosti proti fašismu.

Zdroj: Šárka Bukvajová, Národní muzeum