V nich se uchází o mandát v pražském volebním obvodě číslo 23, který má sídlo v Praze 8. Hayato Okamura má jako jeho bratr rétorický dar, jeho projev je ale o poznání kultivovanější. „Rozdíl v našich postojích je takřka propastný, i Tomio ale poukazuje na reálné problémy,“ řekl senátorský kandidát v rozhovoru pro Pražský deník.

Na co byste se zaměřil v senátu, pokud byste byl zvolen?
Každý politik by měl být blízko lidem. K práci senátora patří i řešení všedních, každodenních problémů. A to i v jeho volebním obvodu. Zároveň je jasné, že role senátora má u nás také historický přesah. Senátor má být tím, kdo pečuje o dlouhodobý mír a bezpečnost národa, stará se o evropskou a mezinárodní politiku i ústavnost a demokracii. Já přicházím s kandidaturou do jisté míry i jako symbol. Lidé mě totiž přirozeně vnímají jako Tomiova bratra - ať chci, nebo nechci. Přitom mám velmi odlišný, ba protikladný politický názor.

Hlavní role senátu má podle ústavy spočívat v určité korekci sněmovny a prezidenta. Jaká je podle vás realita?
Hodně tam záleží na konkrétních osobnostech. Jestliže se najde člověk vytrvalý a agilní, opravdová osobnost, která má tah na branku, pak práce toho sboru dostává úplně jinou příchuť. A já do toho právě jdu se svou osobností. Pokud bych se stal senátorem, tak je mi jasné, že budu vstupovat do nejrůznějších rozhovorů a jednání. Ať už vnitrostátních nebo mezinárodních - vždy ve prospěch našich občanů. Chtěl bych být prostředníkem věcného dialogu i mezi politiky a tábory, které se vnímají jako znepřátelené. Tak to funguje v nejvyspělejších demokraciích, třeba také v sousedním Německu.

Vaše lidová strana má ambici stát se po těchto volbách nejsilnějším subjektem v senátu. Přispělo by to k možnosti bránit demokratické hodnoty?
Velice zdůrazňuji, že jsem sice do volebního obvodu Praha 8 a okolí schválen a nominován jako kandidát KDU-ČSL, ale mám také upřímnou podporu Strany zelených. A především se od začátku chápu jako kandidát široké skupiny demokraticky smýšlejících občanů, bez jakéhokoliv rozdílu stranické příslušnosti. Senát je rozhodně komorou osobností. Já tam kandiduji jako člověk se zajímavým mezinárodním životním příběhem. Chci sloužit všem naším občanům – a naší demokracii.

Často mluvíte o nutnosti bránit demokratické hodnoty. Co si pod nimi v první řadě představujete?
Naše společnost je poněkud nemocná. Na scéně dominuje miliardář Andrej Babiš, jehož hnutí ANO zjevně trpí nedostatkem vnitrostranické demokracie. Je to v podstatě formace jednoho muže. Pravá demokracie není ani extremismus v podání KSČM a SPD. Demokracie je taková forma uspořádání společnosti, ve které je doceněný i obyčejný člověk a základem je důstojnost každého člověka v čapkovském a masarykovském smyslu. To je můj ideál. K demokracii patří i sociální ohleduplnost. Například když pomalu milion lidí má problémy s exekucí, tak naše demokracie nemůže dobře fungovat.

Ovšem i strany, které jste zmínil, mluví o problémech obyčejných lidí a slibují jejich řešení…
To je pravda. Zažíváme určitou krizi naší demokracie, kterou částečně zavinily v minulých letech i rádoby standardní demokratické strany. Budu jmenovat jen jeden problém – korupci. Ta byla do očí bijící a mnoho lidí to prostě znechutilo. K senátním volbám chodívá jenom kolem 40 procent našich občanů, což je škoda. Lidé musí věřit v demokracii, v to, že má smysl chodit k volbám a pečlivě vybírat kandidáta. Když se senátorem stanu, tak se budu neustále snažit být mezi svými voliči a naslouchat jejich problémům, abych je mohl rychle řešit.

Domníváte se, že je ohrožená prozápadní orientace naší země?
V naší rodině používáme různé jazyky. V rodině mé ženy emigrovaly tři generace po sobě z jedné země do druhé. Má předky z carského Ruska a vyrostla v Rakousku. Prozápadní orientace tedy pro mě není nějaké klišé. Jako Češi žijeme uprostřed evropského kontinentu a právě tento měsíc si připomínáme padesáté výročí sovětské okupace tehdejšího Československa. Také dnes je tlak ze strany Ruska v naší zemi citelný. Přitom naprosto uznávám, že EU i NATO mají mnoho nemalých chyb. Jsou hodně nedokonalé – podobně jako naše česká společnost, stejně jako náš parlament a tak dále. Když bychom si ale Unii a NATO rozbili a ony by přestaly existovat, zůstali bychom my Češi uprostřed kontinentu nakonec jako nazí v trní. Můj názor je, že bychom měli v obou uskupeních vystupovat aktivněji než doposud. V tom naši politici selhali - a chtěl bych se jako senátor podílet na změně k lepšímu.

PŘEDCHOZÍ
1/3
DALŠÍ