Havelské tržiště se podle radního zastavilo v čase, a člověk se na tržišti vrací na počátek 90. let. A to v jakoukoli denní dobu či ročním období. Trh s osmisetletou historií podle něj zaspal, a nechal si ujít trendy v trhovectví. Rovněž míní, že nabídka sortimentu je pro obyvatele první městské části ale i návštěvníky každým rokem horší.

Na tom se shodují i někteří lidé na sociální sítí Facebook, kde vznikla skupina s názvem Havelské tržiště podle nás. „Bydlím poblíž a na tržiště nechodím kvůli nabízenému sortimentu a cenám. Nedávno jsem objevila dva stánky uprostřed se zeleninou, které stojí za to v obou kategoriích. Ale jde o první vlaštovku," hodnotila podobu místa uživatelka vystupující pod jménem Kristina Farris.

I dalším lidem, nejen na internetu, vadí ceny a výběr zboží. Očím některých pak nelahodí ani suvenýry pro turisty, které se na tržišti prodávají. 

Polovina stánků pro suvenýry

Podle provozovatele tržiště Františka Soukupa však dostávají zelináři i jiní prodejci potravin, kterých je na místě poměrně dost, před obchodníky s pamětními předměty přednost, když se rozhoduje, komu připadne prodejní místo. „Také platí za pronájem méně peněz," prozradil Soukup. Stánky se suvenýry však podle něj na tržiště patří i kvůli tomu, že je o ně mezi turisty zájem. I proto se má změnit poměr v zastoupení jednotlivého typu zboží.

„Mělo by to být tak půl na půl. Polovina stánků by připadla pěstitelům a prodejcům potravin, zbytek lidem se suvenýry," řekl Soukup, jenž je provozovatelem Havelského tržiště přes dvacet let. V současnosti je v Havelské ulici na Starém Městě necelá stovka stánků. Macháček by jejich počet však snížil na třicet.

Tím by se mělo zamezit tomu, aby se nabízené zboží na stáncích opakovalo, jak tomu může být v případě několika desítek prodejních míst. Zároveň by mohlo uprostřed ulice vzniknout podle mínění radního nové prostranství, čímž by nabylo místo na vzdušnosti.

S tím však nesouhlasí Soukup, podle kterého by to znamenalo zánik tržnice, která existuje už několik staletí. Jako příklad dává sousední ulici V Kotcích, kde se dříve prodávaly látky, pak prý podle něj došlo k omezení a nyní už tam prodej není.

Velké zásahy si ovšem první městská část nemůže moci dovolit. „Praha 1 však má velmi omezené možnosti. Smluvními partnery jsou magistrát a pan Soukup. Praha 1 s ním má uzavřenu Dohodu o zajištění organizace prodeje a udržování pořádku na Havelském tržišti, která ale nemůže zásadně ovlivnit podobu tržiště a způsob prodeje," vysvětlil Macháček.

Úpravy jsou na magistrátu

Jednička může jen navrhovat změny v tržním řádu v rámci jeho novelizace, která je jednou až dvakrát ročně. Třeba úpravu prodávaného sortimentu, se kterou by první městská část přišla, musí opět schválit jen magistrát. Nejlepší by podle Macháčka bylo, kdyby hlavní město svěřilo první městské části do správy pozemek, na kterém se nachází tržiště.

„Poté může Praha 1 provést rekonstrukci prostranství, postavit nové stánky a vybrat provozovatele nejlépe z lidí a organizací dnes provozujících úspěšná farmářská tržiště," uvádí politik s tím, že udělá vše pro to, aby do konce volebního období vznikl na místě farmářský trh.

O úpravě Havelské ulice a zdejší tržnice se uvažuje na radnici Prahy 1 už delší dobu. Před třemi lety si nechala městská část vypracovat studii, jež nastínila možnosti úprav v ulici a jejího okolí. Nakonec se podařilo zrekonstruovat sousední Melantrichovu ulici. „Změny Havelského tržiště dostávají dynamiku až nyní," uvedl Macháček.

Havelský trh je jediným dochovaným tržištěm uprostřed staré Prahy. Vznikl ve 13. století v rámci Havelského města, které své jméno dostalo po kostelu v tomto místě, který je zasvěcen svatému Havlovi. Jádrem města pak byl právě trh nesoucí původně název Nové tržiště. To mělo délku 560 metrů a rozlohu přes 3 hektary.

Havelská ulice vznikla stejně jako Rytířská až ve 14. století. Tehdy byl prostředek prostranství rozdělen, když zde byly postaveny kotce - tržní budovy s obchody soukeníků, pláteníků a kožešníků.