To ostatně již v přípravné fázi ověřily funkční zkoušky technických zařízení stavby. K systémům, které mají zaručit co nejbezpečnější provoz, nepatří jen kamery; z pohledu hasičů jsou důležité zvláště kouřová čidla (umístěná po 80 metrech), kabely monitorující výrazné změny teplot či systém odsávání kouře.

Pro čtvrteční „požár" bylo podle Adamcové zvoleno místo vybrané jako nejsložitější varianta hasebního zásahu. Signálem k poplachu se stal kouř z dýmovnic – a nahlášení ohně v 11.07 hodin spustilo kolotoč přesně daných a předem detailně naplánovaných úkonů.

První jednotka se na místě objevila po pěti minutách – v 11.12 hodin. „Mimo jiné jsme ověřili správnost operativních karet, zjistili jsme možnosti rozmístění naší techniky i dalších složek integrovaného záchranného systému a prověřili komunikační kanály," uvedla Adamcová. Na místě nechyběli ani záchranáři a policisté.

Cvičení hasičů se v tunelu Blanka konalo již opakovaně. A v lednu a v únoru hasiči dokonce uspořádali přímo na místě 24 školení pro výjezdové hasiče i příslušníky operačního střediska spojených nejenom s poznáváním technologií v Blance, ale také s poučením o zvláštnostech taktiky při zásahu v tunelu.

Pokud by v tunelu došlo k požáru nebo jiné mimořádné události, záchranné složky by se k místu dostaly druhou tunelovou rourou. Za tím účelem jsou oba tubusy propojeny vraty rozmístěnými v půlkilometrových intervalech, kudy může projet i těžká technika. Z pohledu hasičů je však také potřebné dobře znát „skrytou" část tunelového komplexu – jeho zázemí soustředěné do sedmi technologických center.

Čtěte také: Tunel Blanka zatím slouží hasičům. Ke školení