První telefonní hovory tehdy vedl baron Bedřich Frey z Freyenfelsu, který vlastnil první pražskou telefonní linku. Ze své kanceláře telefonoval do cukrovaru ve Vysočanech.

„Jedním z prvních uživatelů telefonu v Praze byl Vojtěch Fingerhut alias Náprstek," uvedl René Melkus, kurátor sbírek telegrafie, telefonie, rozhlasové a televizní techniky Národního technického muzea. Právě tady se v současné době koná tematická výstava s názvem Člověk a telefon.

Jakou roli má v rozvoji telefonování Jan Palacký? 

Důležitým činem v rozvoji pražského telefonování bylo založení Pražského podnikatelství pro telefony, jeho vedení se chopil Jan Palacký, syn známého českého historika.

„Ministerským výnosem ze dne 14. 6. 1881 získalo podnikatelství povolení k vybudování veřejné telefonní ústředny a výstavbě telefonních linek do okruhu 12 kilometrů od Staroměstského náměstí," vysvětlil Melkus.

Telefonní seznam vznikl v roce 1883

První telefonní ústředna vznikla hned o rok později, v roce 1882 a byla určena pro 200 účastníků. Ústředna sídlila na Malém náměstí v domě U Richterů. A jak vypadal první pražský telefonní seznam?

„Vznikl v lednu roku 1883, měl 71 účastníků a 13 přímých spojení," dodal Melkus. Na začátku devadesátých let se poté Praha poprvé propojila telefonním kabelem i s jiným městem. Obyvatelé se tak mohli nově dovolat do Vídně.

Telefonní automaty mizí z veřejného prostoru 

To, že od té doby ušla telefonní technika mílovými kroky neuvěřitelnou vzdálenost, je neoddiskutovatelné. Posledními pozůstatky tradičního spojení nesou v současné době telefonní budky. Jejich čas ale také odeznívá.

Telefonní budky pomalu mizí z veřejného prostoru už řadu let, ty pražské nejsou výjimkou. Od roku 2007 klesl počet pražských telefonních automatů o více jak dva a půl tisíce. Na začátku roku 2007 tak je v Praze 690 budek.

Zlatá éra volání z budek skončila 

„Rostoucí trend v počtu veřejných telefonních automatů se zastavil na počátku tisíciletí, kdy s rozvojem mobilní telefonní sítě průběžně dochází ke snižování jejich počtu napříč celou republikou," vysvětlila tisková mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Společnost totiž má na starosti všechny telefonní automaty v Česku. Je jasné, že zlatá éra volání z budek už skončila. Řada exemplářů se ale stále ve veřejném prostoru drží a stále mají svou funkci. „Využití automatů je závislé na tom, kolik obyvatel spadá do jejich „rajónu".

Nejvytíženější jsou obecně v turisticky exponovaných oblastech a na nádražích," uvedla Pecháčková. O tom, že přítomnost budek v ulicích má stále smysl, i když v menším počtu, svědčí fakt, že z nich lidé nejčastěji volají do mobilních sítí. Například na tísňové linky míří pouhé tři procenta hovorů.

Budky dostanou nový design 

Přestože se z řady telefonních automatů už nevolá, existují iniciativy, které budky dokážou využít jinak. Příkladem je projekt Knihobudka, který od roku 2013 přetváří nevyužité automaty na malé veřejné knihovničky. V Praze je momentálně jedenáct takových budek.

„Na jaře instalujeme čtyři další, a to v Praze 4. Budou v jednotném designu rozestavěny na hezkých lokacích v parcích, u obchodních center a tak podobně," připomněl autor projektu Pavel Železný.

close Historie telefonů. Infografika. info Zdroj: Redakce zoom_in

Pracovní budka se objeví v NC Fénix 

Iniciativa také plánuje i speciální realizaci takzvaných britských knihobudek. Ty by měly vzniknout v obchodním domě v Praze 5, další lokality jsou v řešení. Iniciativa se také zapojila do projektu Den práce odkudkoliv.

„V únoru budeme instalovat první putovní budku, která bude předělána jako kancelářské místo," dodal Železný. Pracovní budka bude slavnostně odhalena 20. února v nákupním centru Fénix.

Čtěte také: Telefonních budek na Mělnicku ubývá. Lidé volají hlavně z mobilů