„Věřím, že dojde k urychlení procesů odstraňování graffiti v Praze a že budou mizet sprejerské nápisy z pražských památek bezodkladně,“ napsal si na facebookovou stránku primátor Hřib. A už v úvodu pondělního setkání s čističem Černým a novináři prohlásil, že nebyl spokojen s postupem úřadu při odstraňování graffiti z Karlova mostu.

Zkritizoval délku schvalovacího procesu i dobu, po kterou měli restaurátoři nápis z pilíře chráněné památky odstraňovat. Příště by podle primátora měli jeho náměstek Adam Scheinherr, pod kterého spadá Technická správa komunikací (TSK) jako zadavatel čisticích prací, a radní pro kulturu Hana Třeštíková (oba Praha sobě) zařídit lepší zvládnutí takového procesu.

Černý, jenž možná i kvůli hříchům z minulosti odmítl Hřibem nabízenou finanční odměnu, ukázal u Vltavy na Dvořákově nábřeží čištění pomocí horké vody a páry. Tuto metodu použil údajně i při tajném nočním čištění Karlova mostu v neděli 28. července, k němuž se přiznal poté, co se událostí začala zabývat policie.

Čištění s pomocí ořechových slupek i laserem

„Dál (Černý) představil čištění párou a vysavačem, která podle něj nezanechává stopy po stékání, nebo čištění s pomocí rozdrcených ořechových slupek. Firma Narran zase ukázala, jak lze sprejerský nápis odstranit laserem. Podle ředitele firmy Pavla Dvořáčka mají zkušenost s čištěním pískovce, a proto magistrátu nabízeli pomoc i s odstraněním nápisu z Karlova mostu,“ uvedly České noviny. Magistrát si od workshopu s odborníky slibuje, že úředníkům pomůže při hledání ideálních řešení pro odstranění graffiti v hlavním městě.

Lidem včetně Hřiba se nelíbí, že TSK uzavřela smlouvu s restaurátorem Janem Mjartanem až do 15. srpna a tvrdila, že po odstranění graffiti vysokotlakou vapkou zůstaly na kamenech zbytky barvy. To však odborné zkoumání nepotvrdilo, přesto podle mluvčí TSK Barbory Liškové restaurátor Karlův most ještě dočistí a dodrží kontrakt.

Mediálně sledovaná kauza se však dotkla odbornic z druhé strany názorové barikády. „Vnímáme zmatení části laické veřejnosti ohledně toho, co je tedy při čištění graffiti vlastně správně, včetně některých názorů, že práce restaurátorů měla snad dotčenou památku i město Prahu jakožto vlastníka poškodit,“ napsaly v sobotu Rákosníková a Motyčka, které mají zkušenosti s obnovou některých památek. Otevřený dopis zveřejnil server Echo24.cz.

„Umisťování graffiti na objekty kulturního dědictví našeho státu zásadně odmítáme. Za nešťastné však považujeme okolnosti, za jakých bylo z podstatné části odstraněno, byť lze původní záměr pana Černého hodnotit jako chvályhodnou snahu o rychlou nápravu nezodpovědného vandalství,“ stojí v dokumentu.

Porušení památkového zákona

Podle odbornic totiž pískovec vyžaduje obezřetnost, protože se jedná o problematický materiál citlivý na zásahy zvenčí. Ke zvolení vhodné metody čištění proto mají podle Rákosníkové a Motyčky sloužit zkoušky tak, aby se stavba nepoškodila i z dlouhodobého hlediska. Stavební historička a historička umění tvrdí, že není jasné, jak doopravdy „fantom“ u Karlova mostu postupoval: „Nejasnost postupu vnímáme jako rizikovou zejména v tom případě, kdy veřejnost na základě současné mediální prezentace může uvěřit v jeho všespásnost.“

Jejich kritice neušly ani orgány zapojené do případu. Magistrátní památkáři či pracovníci Národního památkového ústavu měli lépe celou věc komunikovat směrem k veřejnosti. TSK podle autorek otevřeného dopisu primátorovi navíc neměla vypracovávat odborný posudek na odstranění graffiti.

„Bohužel z legislativního hlediska došlo k porušení památkového zákona, jehož ustanovení vyžaduje, aby restaurátorské práce na kulturních památkách (včetně čištění) prováděl zhotovitel s licencí od ministerstva kultury. Nedostatečná komunikace přispěla k tomu, že část veřejnosti nyní považuje spontánní akci bez vědomí a souhlasu vlastníka památky za příklad hodný následování a že je znevažována práce odborníků, což považujeme za nebezpečný precedens,“ nelíbí se oběma dámám.