Pokud by domácí slavičí legendu Karla Gotta někdo pozoroval z větší dálky, musel by mít pocit, že se pod vedením režiséra Jiřího Adamce učí prvky domorodého tance.

Skutečnost byla ale o poznání jiná stylová a zábavnější.

Když Karel playe…

Chvíli po tom, co slovutný pěvec kantilén přestřihl slavnostně pásku veletrhu hraček a potřeb pro děti For Toys a For Babies, sešla se dvojice před expozicí tzv. KINECTu. Toto počítačové herní zařízení díky svým senzorům ke sledování lidského pohybu a tváře totiž umožňuje zapojit do virtuální hry celé tělo.

Před partičkou ping-pongu promítané na velké obrazovce se tak Karel Gott musel nejprve trochu zacvičovat. Když ale konečně nalezl ten správný plavný grif, záhy se stal svému zkušenějšímu partnerovi poměrně rovnocenným soupeřem.

Nebyly to však celebrity, jež by na veletrhu hrály současně i prim.

Děti a rodiče, kteří se už první den sešli na ploše letňanského výstaviště v hojném počtu, před nimi cíleně i toužebně upřednostnili nespočet jiných atrakcí, stánků a prezentací, jejichž ústředním motivem byly dětské hry a potřeby pro nastávající maminky.

Nuda rozhodně nehrozila, a naopak nebyla nouze o nejedno překvapení.

Hafík jako živý

„Jémine, vždyť já myslela, že je živý,“ polekala se dáma středního věku poté, co padla okem na yorkshirského teriéra s mašlí a z pyramidového lože Perfekt Petzzz. Na něm totiž trůnily rozmanité rasy štěňat a koťat, které se díky své výrobní technologii jevi­ly takřka k nerozeznání od svých ryzích předloh.

Nanobrouci i nanopavouci

Právě díky novým materiálům a technologiím přinesl návštěvníkům veletrh nový a nejenom pro laika zajímavý pohled na současný svět hraček.

Na rozdíl od některých případů z minulosti zde totiž technika nesouvisela pouze s počítači. Přesvědčit se o tom šlo dokonale třeba prostřednictvím nanobroučího světa Hexbug, kde rejdili elektroničtí miniaturní i velcí hmyzáci, a to jak sólo, tak na závodní dráze i v bludišti.

Cvalem v plyši

Podobně tak mohl fascinovat i mechanický poník. Babičky a dědové, kteří dosud znali jen toho houpacího či ze dřeva, asi nevěřili svým očím, když jejich vnoučata jen za přispění kinetické energie cválala ve vymezené ohradě i mimo ni na plyšových ořích o různých velikostech.

Aby děti přiměly poníky ke klusu, stačila jim k tomu pouhá kombinace nasedání a vysedání ze sedla obdobně jako při jízdě na živém koni.

Český objev ruského vynálezce

Potěšujícím bylo i zjištění, že v záplavě technických prvků se ani tak nevytratila řa­da klasických společenských i deskových her nebo jen pouhých kratochvílí, jako třeba při prezentaci obřího bublifuku. Pod trefnou značkou Malý génius se pro změnu skrývala vděčná novinka v podobě českého pěnového puzzle. Ta umožňovala z dílů pěnového polyetylenu složit objekty různých rozměrů od letadla až po dětský domek nebo skládačku v podobě tepelně izolačního koberce. Některé z prvků skládačky dokonce prošly atestem pro děti od narození.

Jeho vynálezce, v Čechách usazený Rus Sergey Sinitsin, navíc Deníku prozradil, jak na tento nápad přišel: „Moje sestra pracovala jako učitelka ve škole a potřebovala nějaké bezpečné, ale zároveň didaktické hračky. Tak jsem se nad tím zamyslel a snažil se spojit nějaký kvalitní materiál s novým nápadem.“

Čtěte také: Kdo si hraje, nezlobí