Před oltářem byla instalována rakev se zpěvákovými ostatky, v pozadí velká černobílá Gottova fotografie a česká vlajka stažená na půl žerdi, všude kolem ležely smuteční věnce.

V důstojných prostorách, kde odpočívají muži a ženy, kteří se zapsali do dějin české země, se konal pohřeb se státními poctami. Obřad vedl pražský arcibiskup Dominik Duka. Zazpívali Lucie Bílá, Vojtěch Dyk, Štefan Margita či Eva Urbanová. Modlitbu pronesli bývalá první dáma Dagmar Havlová a herec Jiří Bartoška.

První řadu obsadily vdova Ivana, Gottovy mladší dcery Charlotte Ella a Nelly Sofie i Dominika a Lucie, dcery z předchozích vztahů - všechny v černém. Rekviem se zúčastnil rovněž prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO), členové jeho vlády, předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a další politici včetně například slovenského premiéra Petera Pellegriniho.

Kardinál Duka během bohoslužby zmínil Gottův „dar krásného hlasu, umění interpretace a úsměv spojený s noblesou, kterými naplňoval radostí miliony posluchačů“.

„Proslavil nás po celém světě a ještě léta budou lidé naslouchat jeho písním. uznával hodnoty, které činí lidský život krásným a bohatým,“ pokračoval Duka.

Nesuďte, abyste nebyli souzeni

Nejvyšší představitel církve u nás se pak dotkl i zpěvákovy společenské úlohy během komunistického režimu, která je mu některými vyčítána - zejména podpis Anticharty v roce 1977. Řekl, že Gott vstoupil do uměleckého života v šedesátých letech, tedy v době uvolnění. „O to těžší pak bylo vyrovnávat se s marasmem normalizace,“ zdůraznil kardinál. „Nesuďte, abyste nebyli souzeni,“ citoval Ježíšova slova namířena Gottovým kritikům.

Mezitím se zaplnil prostor na třetím hradním nádvoří i na Hradčanském náměstí, kde mohli zpěvákovi příznivci sledovat přímý přenos na velkoplošných obrazovkách. Hodinu před začátkem zádušní mše se přitom kolem Pražského hradu pohybovali spíše jen turisté.

Uvnitř chrámu někteří hosté - hlavně z řad politiků - nevěděli, jak se mají v určitých částech obřadu chovat a co se zrovna má udělat. Proto byly v lavicích připraveny brožurky, protože rekviem má svá daná pravidla. Třeba sněmovní předseda Vondráček během obřadu zveřejnil twitterový příspěvek…

Smuteční řeč měla herečka Jiřina Bohdalová, což bylo přání samotného Karla Gotta. „Přikazovala jsem rázně Karlovi, že to musí být on, kdo se se mnou, až půjdu do jiných sfér, bude loučit. Jedinkrát svůj slib nesplnil. Jeho slovo jinak vždy platilo, bylo to slovo chlapa,“ prohlásila o osm let starší dáma.

„Loučení s Karlem je těžké, přetěžké, vede přes slzy, přes potoky upřímných slz,“ pokračovala Bohdalová, která na závěr situaci odlehčila: „Počítej tam se mnou a drž mi místo. Mám pro tebe jeden opravdu báječnej židovskej fór. Miluju tě a nejsem v tom sama. Tvoje Bohdalka.“

Ten, kdo do té doby dojetí skrýval, po Bohdalové projevu už otevřeně plakal, ba dokonce vzlykal. Většina z pár tisícovek účastníků venkovního promítání, z nichž většina z nich se s Gottem loučila už v pátek na Žofíně, vytahovala kapesníky.

Ať si u Tebe kávu osladí o trochu víc

„Bylo to krásné, dojemné,“ říkali lidé reportérovi Pražského deníku. „Dost mi vadili politici, kteří se přišli ukázat do první řady, měli je někam uklidit,“ dodávali další jednu z mála výtek k sobotnímu programu. Atmosféra před katedrálou byla komornější. Přesto se tam i na Hradčanském náměstí našli tací, kteří si pořizovali fotografie, videa a dělali i „selfie“.

V závěru zhruba hodinu a půl trvající mše pronesl modlitbu nad rakví původem polský kněz Zbigniew Czendlik, který promlouval s Bohem o přijetí Gotta do nebeského království: „Ať se mu u Tebe líbí, ať se cítí dobře, ať si u Tebe kávu osladí o trochu víc. Ať odpočívá v pokoji věčném.“

Obřad zakončil smuteční průvod, v jehož čele šla Ivana Gottová se zpěvákovými dcerami. Členové hradní stráže vynesli boční lodí rakev ven, během toho zněl katedrálou poprvé a naposledy Gottův hlas v písni Už z hor zvoní zvon. Prahou se v tu chvíli skutečně rozléhal zvuk zvonu Zikmund, který je největším v republice.

V originále se jedná o anglickou křesťanskou píseň Amazing Grace (česky „Úžasná milost“) z konce 18. století, která se v současné době používá právě při pohřbech a pietních aktech. Pro českého zpěváka napsal tklivý text Zdeněk Borovec.

Když odjížděl pohřební vůz, Karla Gotta na poslední cestu doprovodil potlesk fanoušků na třetím nádvoří Pražského hradu. Na Hradčanském náměstí poté hrály z reproduktorů písně Jdi za štěstím či Srdce nehasnou, kterou Gott nazpíval s třináctiletou dcerou Charlottou. V květnu 2019 byl tento duet jeho poslední singl. A truchlící umělcovi ctitelé opět kapesníky utírali slzy stékající po jejich tvářích…