Březí jsou dcera a matka prvního pražského mláděte, samice Moji. Bobek to řekl v rozhovoru s ČTK. První mládě Moja se v Praze narodilo v roce 2004, teď žije ve Španělsku. Dnes, kdy se připomíná Světový goril, do odpoledne zoo navštívilo přes 7 000 lidí.

Prvním gorilím chovancem zahrady byl samec Titan, po němž do zoo přišla samice Nigra. "Za těch 60 let došlo k ohromnému posunu. Gorily tehdy byly téměř výhradně dováženy z Afriky," uvedl Bobek s tím, jedna ze samic na začátku chovu dokonce měla v těle zlomek pytlácké střely, když ji prodali do Evropy. "Teď je situace úplně jiná. Ty gorily, které máme v zoo, s výjimkou nejstarší gorily Kamby, jsou z odchovů v zoologických zahradách," dodal.

Gorily žijící v zoo tak považuje hlavně za "ambasadory" volně žijících goril. "Ta jejich popularita nám umožňuje působit ve prospěch nejen goril, ale i dalších zvířat v Kamerunu," řekl. Tam provozuje pražská zoo takzvaný Toulavý autobus. Projekt má za cíl vzdělávat tamní děti. "Je to běh na dlouhou trať. Výsledky vidět jsou, ale je to nekonečná práce. A hlavně my působíme v rámci jediné oblasti a střední Afrika je veliká," dodal.

Nový pavilon Rezervace Dja v horní části zoo obývá rodinná skupina, samice Shinda, Kijivu, Kamba, Mojina dcera Duni a samci Ajabu a Kisimu, který loni přibyl do skupiny z Rakouska. V původním pavilonu ve spodní části zoo, pojmenovaném Centrum Méfou, žije samec Richard se dvěma svými syny Kiburim a Nuruem.

"V příštím roce by se měla narodit hned dvě nová mláďata. Jedno z nich se narodí Duni, takže slavná Moja bude mít vnučku, její matka Kijivu pravnučku. Shodou okolností bude ale Kijivu také matkou mláděte," popsal ředitel. Otcem je v obou případech samec Kisumu.

Chov goril musí být podle Bobka regulovaný, aby byl dlouhodobě udržitelný. Je třeba také bránit příbuzenskému rozmnožování. "Není možné gorily množit úplně bezbřeze. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií a my také klademe velký důraz na to, aby gorily, které přijdou na svět v lidské péči, šly do nejlepších podmínek. A kapacita zoologických zahrad je omezená," vysvětlil.

Gorily žijí ve skupinách, kde je jeden vůdčí samec a více samic. "Samci pak přebývají, proto i máme samčí skupinu v původním pavilonu," doplnil.

Vracení goril narozených v zajetí do volné přírody podobně, jako se tomu pražská zoologická zahrada věnuje například u koní Převalského, Bobek nepovažuje za potřebné. Podle odhadů je volně žijících goril asi 100 tisíc kusů. "To zas není tak málo. V některých případech by to smysl mělo, ale za důležitější považuji ochránit je ve volné případě," řekl.

Ochranu podle něj potřebují zvířata samotná, například před pytláky, ale také jejich životní prostředí. "Pokud místo tropických deštných lesů budou doly, silnice nebo plantáže palmy olejné, tak ty gorily tam žít nemohou," uvedl. Zásadní je podle Bobka vždy postoj státu, na jehož území gorily žijí, protože nestabilita tamních režimů vzbuzuje mezi odborníky obavy.

Výročí 60 let od založení chovu goril pražská zoo připomíná speciálními komentovanými krmeními v obou pavilonech. Každou hodinu se desítky až stovky návštěvníků v pavilonech shromáždily u komentovaného krmení. Ve 15 hodin pak gorily dostaly speciální hračky a pamlsky, například věnce z vrbového listí nebo dřevěné špalíky, z nichž klacíkem mohly dostávat pamlsky.