V pražské zoo se po řadě peripetií zřejmě rozběhne výstavba nového pavilonu goril. Podle původního plánu měl prostor už stát. Nezměnil se ovšem jen termín avizovaného otevření, zásadním způsobem narostla také cena.

V roce 2016 se hovořilo o 121 milionech. Následné výběrové řízení počítalo s částkou do 201 milionů. „Všech pět podaných návrhů se ale spíše pohybovalo cenově kolem 240 miliónů korun,“ přiznává ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Náklady tak nakonec budou zhruba dvojnásobné, než se předpokládalo. Instituce podle Bobka přesto najde způsob, jak stavbu zafinancovat. Pomoci má metropole. „Více než tři čtvrtiny částky budou hrazeny z kapitálových výdajů města,“ slíbil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN).

Vleklé spory

Stávající pavilon goril není nijak starý. Dokončen byl v roce 2001. Ale nachází se na nevhodném místě. To se ukázalo při záplavách v roce 2002, kdy byl zcela zatopen a opice musely být evakuovány. Po dalších povodních v roce 2013 ohlásil Bobek záměr vybudovat pro gorily nové útočiště. Realizaci projektu však dlouho bránily spory s městskou částí Praha-Troja, která tvrdila, že pavilon naruší krajinný ráz. Zelenou dostal až v roce 2016. Stavět se ovšem bude až nyní.

„Stávající pavilon byl vyprojektován před 20 lety a od té doby jsme se zase posunuli trochu dál. Především chceme pro gorily zajistit více místa a různorodost výběhu, ale to platí i pro návštěvníky,“ vysvětluje Bobek. Nové prostory proto nabídnou také stupňovité hlediště, díky němuž si opice prohlédne více lidí najednou. Výstavba pavilonu bude podle odhadů trvat dva až dva a půl roku. První návštěvníci do něj tedy nezavítají dříve než v roce 2021.

Posvátné žáby

Zoo Praha brzy představí některé jiné novinky. Koncem května bude otevřena speciální expozice ohroženého peruánského jezera Titicaca, v níž budou hlavními hvězdami vzácné žáby vodnice posvátné. Zoo Praha se totiž spolu s vybranými severo-americkými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

„Jde také o to, abychom dál předávali informaci o problémech jednoho z důležitých světových ekosystémů. Z dlouhodobého hlediska se totiž tyto žáby nepodaří zachránit, pokud se nepodaří zachránit jezero,“ vysvětlil kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský.