Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Generál Andor Šándor: Bezpečné metro? Nedělejme si iluze

/ROZHOVOR/ Terorismus. Stále častěji skloňované slovo. Bohužel právem. Jako jeden z mnoha příkladů v posledních týdnech může sloužit útok v petrohradském metru, kde si výbuch vyžádal 14 obětí a desítky zraněných. Jak je to se situací v metru u nás? Známý bezpečnostní expert Andor Šándor je v této otázce skeptický.

25.4.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.Foto: Deník / VAIZ Zdeněk

"Metro je klasický měkký cíl. Navíc je to instituce, která buď bude fungovat pro účely, pro které byla zřízena, tedy bude přepravovat mnoho osob efektivně a rychle. Anebo nebude naplňovat tento účel svého zřízení a až pak teprve může být bezpečná," řekl v exkluzivním rozhovoru Deníku bývalý šéf vojenské tajné služby. 

Rusko určitě v otázce bezpečnosti nezahálelo. Systém protiteroristické ochrany petrohradského metra podle ruských médií vyšel na stovky milionů rublů. Přesto se útočníkovi podařilo s po domácky vyrobenou bombou hladce proklouznout. Dalo se útoku zabránit?
V Petrohradu jsem nikdy nebyl. Ale nedokáži si představit, že by rámy měly fungovat jako na letišti. Pak by metro přepravilo jen zlomek lidí. Navíc petrohradské metro má asi 67 stanic a říká se, že denně přepraví přes dva miliony cestujících. Tak efektivní kontrola, jak ji známe z letiště, je prostě nesmysl. Potom bude metro jezdit jednou za půl hodiny. Jsem v tomhle ohledu velmi skeptický, takový segment přepravy nelze účinně bránit.

Jak je na tom s bezpečností pražské metro?
České metro je problém. Navíc v něm nemáme ani turnikety. Ovládá ho nebo kontroluje jenom malý počet pracovníků, kteří nejsou schopni nějakou krizi zvládnout. Ne proto, že by byli špatní, ale proto, že jich je skutečně málo. Z hlediska technologického řízení přepravy je pražské metro provozováno dobře. Pokud jde o bezpečnost proti teroristickému útoku, nebo čemukoliv jinému, je tam několik problémů.

Povídejte…
Jeden jsem zmínil. Nedostatečná kapacita obsluhy. Vezměte si, kdyby se něco stalo v tunelu mezi Holešovicemi a Kobylisy, jsou to zhruba nějaké tři kilometry (2748 metrů – pozn. red.) a souprava by se z nějakého důvodu zastavila v půlce, tak dozorčí v Holešovicích nemá jinou možnost než vzít baterku a jít se tam pěšky podívat. Je strašné, že je jen jeden. Navíc je v metru nedostatečná pravidelná přítomnost hlídek, protože městská policie nemá dostatek osob. Státní policie by se také mohla více podílet na bezpečnostní kontrole. Vždyť jde o takový ten veřejný deterrent (zastrašující prostředek) pro nějakého případného pachatele.

Pokud by tedy dopravní podnik investoval do více zaměstnanců, turniketů a v metru by byly pravidelné hlídky, riziko hrozby by se snížilo?
Bohužel schopnost obrany v pražském metru se komplikuje i tím, jak je postaveno. Stanice jsou na sloupech, takže těžko kontrolovatelné. To by v něm musely být nainstalované hrozny kamer, aby ho byly schopné celé monitorovat. A je tu další věc. Když jsem byl v roce 2001 členem mezirezortního krizového štábu ČR, tak jsme z metra odstranili jako možný zdroj problémů koše. Dnes jsou zpět. Prý jsou ale uzpůsobeny tak, že v případě výbuchu jde exploze nahoru a ne do stran. Pokud tedy zrovna neodhazujete pytlík a nedíváte se do něj, tak byste to měl přežít.

Důležitá informace pro cestující. Většina z nich možná ale není ani s bezpečnostními opatřeními obeznámena.
Naši spoluobčané jsou neuvěřitelně neukázněni. Já jsem před několika lety zažil situaci ve stanici I. P. Pavlova. Dozorčí hlásil, aby cestující nevstupovali do přepravního prostoru. A oni na to úplně kašlali. Přitom nevěděli, co se stalo. Zda třeba nehrozí chemické nebezpečí. A dozorčí zase nemá žádnou možnost jak, jim ve vstupu zabránit.

Jak to řešit?
Dneska budeme obtížně hledat politickou shodu na tom, že se vrátí turnikety. Přitom ty jsou v každém velkém městě a nikde nepřekáží. Důležité je, že občané nejsou ochotni poslouchat. Jde o českou mentalitu. Máme svobodu, demokracii, tak co nám kdo tady bude vyprávět. Přitom si neuvědomují, že jdou nevědomky vstříc nebezpečí.

Takže potřebujeme více lidí na ochranu?
Ano, bezpečnost metra se dá zlepšit organizačně personálními opatřeními. Na druhou stranu, když vidím třeba na Můstku, kde se sejde městská policie, státní policie a vojáci na jednom místě, tak mi to říká, že to není koordinováno. A to nemluvím o tom, jak jsou připraveni, jaké dostanou úkoly ke kontrole v metru, jak jsou debrífováni, jak se z toho sestavuje základní zpravodajská informace. To jsou věci, které bychom měli umět zvládnout. A i v tomto jsem tak trochu skeptický.

Kde tedy hledat viníka? Na ministerstvu?
Nechci říct, že je vina na ministerstvu. Integrovaný záchranný systém - hasičský sbor, Policie České republiky, Armáda České republiky a záchranná zdravotní služba, není v dostatečných počtech. Snížili jsme to na úroveň, která je nedostatečná. Samozřejmě ti, kteří jsou za to zodpovědní, vám budou tvrdit, že jich je dost. Ale Městská policie v Praze má tabulkový počet 2,5 tisíce. A nikdy se jí ho nepodařilo naplnit. Navíc museli odejít ti, kteří neměli maturitu. Oni ji neměli deset let a nikomu to nevadilo. Ale máme nový zákon, tak skončili. Navíc městský policista není ve služebním poměru, ale v pracovním. Takže v případě nějaké krize v Praze nedostanete do ulic více lidí než pět set. Takhle špatně je to zkrátka nastaveno.

To nejsou moc povzbudivé informace.
Nedělejme si iluze. Pokud se někdo nechá inspirovat Petrohradem, Londýnem, nebo kterýmkoliv jiným incidentem v metru, zabalí si podomácku vyrobenou výbušninu a dokáže udržet vnitřní klid, aby se nechoval nápadně, tak do vagonu projde stejně a odpálí se. Nikdo mu v tom nezabrání.

Bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.

Nasazením policie ale lze aspoň snížit riziko z psychologického hlediska…
To je vždy klasická činnost státu, když máte zvýšenou úhrozu, že se něco stane. Pak je jediná možnost, že uděláte manifestační ukázku síly. Ale znovu říkám, představa, že v liberální demokracii bezpečnostní zpravodajský systém zabezpečí každému občanovi bezpečí, je lichá. To se nepodaří ani „krásné" Severní Koreji Kim Čong-una, která je prošpikovaná policisty.

O velikonočních svátcích se do ulic měst a na mezinárodní letiště vrátili policisté se samopaly. Na bezpečnost jich dohlíželo přes pět set. Na některých místech byly instalovány v reakci na útoky vozidlem ve Švédsku či Londýně technické zábrany.
Ano, zátarasy jsou samozřejmě řešením. Nenalhávejme si však, že si s tímto výrazně nastupujícím fenoménem, kdy útočník použije k útoku vozidlo, poradíme. Měli bychom si nejprve stanovit jasná pravidla.

Například?
V době, kdy jsou na pěší zóně lidé, by na ní auta zkrátka nesměla. Jak je možné, že když je to pěší zóna, že tam jezdí? Je potřeba vydat takové regulace a kontroly, aby se zásobování obchodů a jiných zařízení provozovalo v době, kdy pěší zóny nebudou tolik frekventované. Je to nepopulární, ale jak jinak chcete zajistit, že na ně nikdo nenajede?

Myslíte si, že je to reálné?
Že se to podaří zajistit, si na sto procent jistý nejsem. Na druhou stranu jsou zde tisíce a tisíce chodníků, které vedou podél silnice. A když se ten člověk rozhodne, že do chodců vjede, tak s tím nic neuděláme. Nemůžeme tady udělat ghetta, kde zabarikádujeme každý chodník, každé náměstí.

Navíc nemusí jít ani o terorismus, ale o útok pomateného jedince.
Mně se hrozně nelíbí, když se něco stane a my řekneme, že to nebyl teroristický útok. Jakoby jsme tím chtěli říct, že je to dobře. Že se stal jiný typ kriminální činnosti. To je přece obětem, respektive zraněným a jejich rodinám úplně jedno. A nezáleží na tom, jakého vyznání pachatel byl.

Ve většině případů se ale k těmto útokům přihlásí Islámský stát nebo sympatizanti podobných extrémistických organizací. Poté roste vůči muslimům xenofobie. A výjimkou není ani Česko.
Vy jste to trošku zjednodušil. Pokud jde o Česko, to má docela dobrou pozici v tom, že naše zahraniční politika vůči Blízkému východu není nijak extrémní. Snažíme se mít vyváženou politiku vůči Izraeli a Palestině, což dřív nebylo. Neúčastníme se žádných vojenských eskapád. V Mali a Afghánistánu máme sice nějaké jednotky, není to ale nic, co by se dalo označit za vojenské aktivity, které mají třeba Britové, Francouzi a Spojené státy. Pokud budeme rozumní a nebudeme muset mít media třeba u toho, když z Pardubického letiště odváží nějaký letoun zbraně a střelivo syrským Kurdům, tak to je jenom dobře.

Bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR.

A jaká je tedy podle vás situace na území České republiky?
Máme zde relativně malou muslimskou menšinu. Není bezproblémová, ale není radikální. Nevytváří žádná ghetta či žádné sociálně vyloučené oblasti. Řada z těch lidí je velice dobře integrována. To, že tu někteří politici rozehrávají xenofobní nálady, není dobře. Paradoxně pak můžeme docílit toho, čemu se chceme vyhnout. Tedy násilí a terorismu.

Obavy českých občanů z migrace jsou tedy přehnané?
Myslím si, že díky naší tvrdé azylové politice žádnou migrační krizi nemáme. My jsme si ji jen sami vytvořili a někteří politici na ní naskočili. Udělali si z ní takové vozítko nehynoucí politické slávy. Není žádný důvod jitřit. Pokračujme v rozumné migrační politice. Dávejme pozor, koho si sem na své území pouštíme, mějme jistotu, že ten člověk není bezpečnostní riziko. Je-li sebemenší pochybnost, máme právo ho nepřijmout.

Kde je tedy pomyslná hranice: umožnit azyl, neumožnit azyl?
Pokud chceme být solidární s lidmi, kteří utíkají ze zón válečných konfliktů, nejsem žádný nelida. Pokud víme, že to nezhorší bezpečnostní situaci v Česku, tak není důvod, proč bychom nemohli někomu dočasně poskytnout ochranu. Až konflikt v jejich zemi skončí, měli by se zase vrátit. V žádném případě bych nepovolil slučování rodin. To je cesta do pekla. Nemůžeme tady ani v Evropě přijmout celou Afriku.

Česká republika je členem Severoatlantické aliance od roku 1999. Americký prezident Donald Trump letos v dubnu připomněl, že by členové měly do NATO investovat více peněz.
Česká republika je na chvostu států, které vydávají na obranu hrozně málo. Vezměte si, že máme na stole už asi jednadvacátou novelizaci zákona o výběrových řízeních. To je šílené. Představa, že naše armáda bude nakupovat stejným způsobem jako hotel Diplomat rohlíky, je prostě nesmysl. Je mi s podivem, že odpovědnému politickému vedení musí přijít říct Donald Trump: Dávejte víc na zbrojení. My jsme si zvykli, že to ti Američané vždycky nějakým způsobem zajistí. Příliš jsme si věřili v článku 5 Washingtonské smlouvy, že útok na jednoho je útokem proti všem. Naopak zapomínáme na článek 3, který říká, že členský stát je povinen sám se bránit, než mu bude pomoženo. A paradoxně jak píši ve své knize „Čeká nás pohroma", můžeme také dostat od Poláků pět vagonů ešusů jako pomoc.

Často se teď objevují názory, že by se měla znovu zavést povinná vojna.
My jsme přešli ke konceptu profesionální armády, který v té době vypadal celkem logicky. Ovšem na základě dvou neuvěřitelných premis. První, že mladí muži a ženy nechtějí bránit tuto zem. Za druhé, mladí muži a ženy nejsou fit bránit tuto zem. A s tím se všichni spokojili. Počet vojáku jsme stanovili asi na 25 tisíc. Přitom od samého začátku nám chybí jedna brigáda. Dvanáct let o tom všichni vědí a nikdo s tím nic nedělal. Armáda je podfinancována a má obrovské dluhy na materiálech.

Byla tedy chyba zrušit povinnou vojenskou službu?
Neřekl bych, že to byl špatný krok. V té době se jevil jako logický, ta situace byla jiná. Problém je v tom, že kdybychom chtěli dnes obnovit základní vojenskou službu, tak to nejsme schopni udělat. Nemáme kasárna, zbraně, výstroj ani schopnost větších mobilizačních aktů. To všechno jsme zrušili a náhrada a obnova by stála obrovské finanční prostředky. A to nebude nikdo ochoten vynaložit. Forma nějakých výcviků by se tu nabízela. Ale ani to reálně nevidím.

Bezpečnostní expert a bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor.

Vztah k armádě se ale lepší. Podle průzkumů jí důvěřuje asi 63 procent občanů.
To ano, na druhé straně ale nejsme schopni dlouhodobě zvýšit počty aktivních záloh. Je to takový paradox. Občané mají velkou důvěru v armádu, ale neženou se do ní. A myslím si, že je to něco, čím bychom se měli zabývat.

Jak je na tom podle vás v současné době profesionální armáda ČR?
Odlišme dvě věci. Koncept, na kterém je postavena, a strukturu, která podle mě není dobrá. Lidí v ní nejsou špatní. Je řada mužů a žen, kteří prošli řadou misí, mají zkušenosti. To klobouk dolů. Ale není přece možné, abychom měli cvičení, kterého se účastní 300 vojáků a dělali z toho zázrak. Je vidět, že chybí peníze, že jdou někam jinam, než by měly. Pokud chcete mít dobré piloty, musí létat. Pokud chcete mít dobře vycvičené posádky tanků, musí jezdit a střílet. Tužkou na papíře se toho nedocílí.

Dění ve světě však přimělo Sobotkovu vládu, aby přestala snižovat výdaje na obranu státu. Podle ministra obrany Martina Stropnického se může konečně začít s modernizací ozbrojených sil.
V čem se snad blýská na lepší časy, že se rezort obrany skutečně rozhodl dávat zakázky vlastnímu obrannému průmyslu. Nevím, proč bychom měli živit cizí. Máme dobré know-how. Máme řadu firem, které jsou dobré. Samozřejmě neumíme vyrobit letadlo typu F-22, F-35. Ale podívejte se, jak dopadla Alca-159 (český víceúčelový lehký bojový podzvukový letoun – pozn. red.). Pomalu jsme zlikvidovali náš letecký průmysl.

Do čeho konkrétně by tedy podle vás měla armáda investovat?
Armáda potřebuje přezbrojit řadu věcí. Zcela nepochybně potřebuje nové tanky, vrtulníky, radary, protivzdušnou obranu. A tu situaci ji nezávidím. Způsob výběrových řízení v armádě by neměl být stejný jako pro všechny ostatní. Vojenská technika je speciální. Znovu opakuji, bude jedině dobře, když mnohem více zakázek půjde do domácího zbrojního průmyslu.

Autor: Lukáš Králíček

25.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hluk, špína. Přetížená magistrála v samém centru Prahy.

Magistrála může jít mezi Vyšehradem a Pankrácem pod zem

Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení