Američtí partneři, příslušníci národní gardy ze základen v Nebrasce a Texasu, kteří u nás pobývali po pět dnů v druhé polovině září, mimo jiné absolvovali trénink v klecovém polygonu v Čáslavi. Vyzkoušeli si tak výcvik simulující reálné nasazení při zásahu v náročných podmínkách a s použitím dýchacího přístroje, kterým u nás alespoň jednou za rok musí projít každý příslušník vojenských hasičských jednotek. Po fyzické zátěži se v zakouřeném prostředím je třeba zorientovat ve speciálních klecích postavených na sobě, kde navíc pozornost odvádějí nejrůznější zvuky – a vypořádat se tam s překážkovou dráhou zahrnující mimo jiné roury, pneumatiky, ale třeba i žebříky.

Na 21. základně taktického letectva v Čáslavi se hosté zúčastnili i soutěže hasičů vzdušných sil v závodě se zátěží, založené na disciplínách TFA. V plné zásahové výstroji i s dýchacím přístrojem na zádech plní hasiči fyzicky náročné úkoly; k těm nejobtížnějším patřilo tažení figuríny či překonání bariéry, a to bez odložení dýchacího přístroje. V opravdu tvrdém měření sil, které dostalo i mezinárodní rozměr (dokonce s účastí dvou vzájemně soupeřících družstev Nebrasky a Texasu), nejlépe obstáli domácí: v soutěži družstev zvítězili vojenští hasiči ze Staré Boleslavi, jednotlivcům pak vévodili Marian Klobas (Sedlec) a Josef Flisák (Kbely).

Jak se plní bambi vak

Z 24. základny dopravního letectva ve Kbelích si Američané odnesli zkušenost z plnění bambi vaku, který se v podvěsu pod vrtulníkem používá ke shozům vody do plamenů při likvidaci lesních požárů zuřících v nepřístupném terénu. Něco takového z domova neznají; u nich se používají speciální hasicí letadla.

Ve srovnání s českými kolegy mají Američané třeba i rozsáhlejší vozový park nebo větší stanice. Zástupkyně velitele hasičské jednotky kbelské základny Lenka Krejčová nicméně upozornila, že se ukázala česká převaha ve vybavení pro lezecké práce: naše pomůcky pro nasazení ve výškách jsou lepší. Vzájemnou inspirací mohou být používané postupy při hasebních pracích s ohledem na bezpečnost a ulehčení práce. Američané se také zajímali o systém fungování českého IZS: integrovaného záchranného systému, do něhož jsou zapojeni i armádní hasiči.

Národní gardy představují v jednotlivých státech USA část rezervních složek ozbrojených sil, kdy většina členů slouží na částečný úvazek a současně má i civilní zaměstnání. S jejich nasazením se počítá v případě nutnosti obrany, ale i při řešení následků mimořádných událostí: hurikánů, zemětřesení či například povodní. I když oproti naší armádě působí v odlišných podmínkách, vzájemná spolupráce může přinést mnoho užitečného. Od předávání zkušeností se získáváním nových příslušníků či s velením přes záležitosti technického a logistického charakteru nebo připravenost na řešení katastrof až po plánování nasazení vojáků a podporu jejich rodin.