Nedělní akce, která se stala součástí aktivit Měsíce pro fakultu, předcházející znovuotevření významné části objektu pro návrat akademického života, navázala na 4. leden. Tehdy, bylo to 14 dnů od smrtící střelby, se konal vzpomínkový pochod od Karolina, kde sídlí rektorát, právě na Palachovo náměstí. Průvod spojený s „přenesením světla“ ze svíček přinášených lidmi na pietní místo, které vzniklo na Ovocném trhu. Na náměstí Jana Palacha, pár desítek kroků od budovy „Fildy“, nyní hoří pamětní oheň, jehož plameny mají tragédii připomínat do konce ledna.

„Společná krajina“ z parafinu

Od neděle oheň obklopují plechové podstavce, na kterých vniká „vosková“ Společná krajina“: útvary z roztaveného parafínu vyjmutého ze svíček, které v uplynulých týdnech sebrali dobrovolníci na dvou pietních místech: jak na Ovocném trhu před Karolinem, tak přímo u fakulty na Palachově náměstí. „Vosková“ krajina vznikající díky zapojení rozmanitých zájemců z řad příchozích ale nezůstane trvalou památkou. Opět bude roztavena (částečně možná předtím i osvícena za pomoci vsazených knotů) a později materiál dále poslouží při vytváření trvalého pamětního díla z recyklovaných svíček.

Na jeho vznik dojde až s odstupem, a to ve spolupráci se sousedící Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), která připravila i aktuální lití. Ještě není určeno, zda by mělo jít o jeden objekt, anebo jich bude více. V neděli bylo dokonce možno zaslechnout úvahy, že jednotlivé plechy s navršenou strukturou z nalévaného parafínu by mohly posloužit jako základ většího počtu samostatných děl.

Dloubání a tavení jako terapie

Děkanka Filozofické Univerzity Karlovy Eva Lehečková se do lití parafínu pustila ve spolupráci s jedním z bývalých děkanů fakulty Michalem Stehlíkem a svou proděkankou pro studium a přijímací řízení Andreou Hudákovou (která je současně garantkou jednoho z nejvíce zasažených oborů: čeština v komunikaci neslyšících). Speciální tavicí nádoby pro použití nad pietním ohněm mají totiž madla pro tři osoby. V neděli Lehečková Deníku řekla, do vytváření „krajiny“ se může zapojit každý příchozí – načež stojany s navrstveným parafínem budou dočasně uloženy v prostorách UMPRUM. Za nějakou dobu, „až se na to budou všichni cítit“, má být materiál znovu roztaven a využit k vytvoření trvalého díla.

V prostorách uměleckoprůmyslové školy se také uskutečnil workshop se zpracováním votivních svíček z pietních míst, z nichž je pro další využití potřebné „vydlabat“ parafín, ten nadrtit, vytřídit plastové obaly a kovové součásti. Na místě se Deník dozvěděl, že zatímco rozebrat některé svíčky jde téměř samo, jiné dokážou pořádně potrápit. Dokonce bylo třeba i ošetřovat několik úrazů, s čímž pomáhal i tým Českého červeného kříže.

Zapojili se především studenti Univerzity Karlovy, po jejichž bok se postavilo i několik pedagogů, a studenti UMPRUM; objevili se ale i pomocníci z řad veřejnosti. Včetně pozůstalých – členek rodiny oběti střelce. Přijít pomoci bude možné ještě na sklonku ledna, sdělila Deníku mluvčí UMPRUM Kamila Stehlíková. „Veřejnosti se dílna otevře v termínu od 26. do 31. ledna, kdy bude na UMPRUM probíhat přehlídka diplomových a klauzurních prací ARTSEMESTR zima 2024,“ konstatovala.

Děkanka Lehečková také upozornila na nedělní „pootevření“ fakulty se zpřístupněním několika místností ve zvýšeném přízemí pro studující i pedagogy, kde se mimo jiné odehrávaly minipřednášky z různých oborů či výměnný swap knih. Připravena byla také psychologická pomoc. Děkanka ale rovněž vyzdvihla možnost třebas jen posedět, dát si čaj a sušenku, popovídat – a vnímat, jak fakulta ožívá.

Že lití parafínu ze svíček z pietních míst a nedělní „pootevření“ budovy fakulty ode dne střelby nepřístupné skutečně pomáhá vyrovnat se s otřesnými zážitky, potvrdila Deníku studentka, která 21. prosince v době vraždění v čtvrtém patře byla návštěvnicí studovny ve druhém podlaží. Zažila tedy i policejní evakuaci budovy s přebíháním s rukama nad hlavou na shromaždiště v Rudolfinu. „Otevřené je ale jen přízemí, což někomu nemusí stačit; někdo by se raději vrátil do těch místností nebo alespoň poschodí, na kterém tehdy byl. Rozumím ale, že z technických důvodů to ještě není možné – a nějakou dobu ještě nebude. Jsem ale ráda, že se nějaká snaha vyvíjí; lidé se tam vrátit potřebují, a to co nejdřív,“ konstatovala.

Časový plán zatím vychází

Otevřít větší část hlavní budovy filozofické fakulty – kromě nejvíce zasaženého čtvrtého podlaží – je podle slov děkanky Lehečkové v plánu k začátku letního semestru – tedy 19. února. „Harmonogram oprav nenasvědčuje tomu, že bychom termín posouvali,“ řekla Deníku. „Opravdu se usilovně snažíme, abychom 19. února mohli otevřít přízemí až třetí patro standardnímu provozu,“ konstatovala.

Potvrdila, že v těchto částech budovy představuje největší zátěž počet poškozených dveří, jichž je třeba dát do pořádku více než 140. „Jelikož jsme budova s historickou hodnotou, mnohé vyžadují určitý typ oprav. A zejména kvůli množství je problém s dostupností firem, které opravy mohou provést ve vymezeném čase. Nicméně harmonogram, které jsme si naplánovali, zatím držíme,“ uvedla Lehečková.