Za plného provozu pohotovosti přijelo deset namaskovaných figurantů včetně jednoho dítěte. Jak je jedna z největších nemocnic v České republice připravena na hromadné neštěstí? Zcela bezpečná simulace pro všechny zúčastněné měla za úkol společnými silami hledat efektivní systém, který bude fungovat a pomůže zachránit lidské životy.

Motivací pro organizaci včerejšího, pro všechny zúčastněné zcela nečekaného cvičení, byly zkušenosti lékařů z VFN, kteří se aktivně účastnili řešení následků hromadného neštěstí na zahraničních misí v Lybii, Sýrii, Iráku, na Ukrajině. Při první konfrontaci s realitou aktivace traumatologického plánu se totiž objevují problémy, které při jeho přípravě takzvaně od stolu nejsou patrné.

V hlavní roli spousta faktorů

„Jedná se především o nedostatečný prostor pro triáž, tedy první třídění pacientů při příjezdu do nemocnice, další komplikací je nedostatek volných lůžek, hromadění pacientů v kritických místech jako jsou RTG, CT, operační sály, JIP, nemožnost vnitřní komunikace při přetížených telefonních linkách, ucpané přístupové cesty pro přijezd pacientů nebo nekontrolovaný pohyb příbuzných zraněných a médií,“ vypočítává traumatolog Filip Burget, který v rámci humanitárního projektu Medevac pravidelně jezdí pomáhat do válečných zón.

Celá akce proběhla bez omezení běžného provozu kliniky, včetně příjmu pacientů od zdravotnické záchranné služby. V době pohotovostní služby, v čase od 15.30, kdy běžně slouží čtyři až šest lékařů. Námětem byl fiktivní výbuch zemního plynu v obytném domě na Karlově náměstí. Do cvičení se zapojilo 10 figurantů, kteří představovali zraněné osoby.

Maskéři provedli věrné namaskování zranění, jež opovídaly charakteru události: mnohačetná končetinová a dutinová poranění, vnitřní krvácení, pneumothorax, poranění hlavy, kritická poranění bezprostředně ohrožující život. Do cvičení byly zapojeny jak ambulance, tak operační sály či radiodiagnostické oddělení a klinika KARIM. 

Postup dle traumatologického plánu

Při příjmu většího počtu zraněných osob se postupuje podle takzvaného traumatologického plánu. Každé velké zdravotnické zařízení má vytvořený vlastní, odpovídající jeho možnostem personálním a vybavení. Ten stanovuje organizační postupy, úkoly a odpovědnosti. Ve VFN se spouští při nahlášení minimálně 6 až 10 zraněných. Informace se následně šíří telefonními linkami, pagery a esemeskami k lékařům.

Plán má 3 stupně aktivace podle počtu postižených (1. - 6 až 10, 2. - 11 až 30 a nejvyšší - nad 30 zraněných. Zde už je nutná spolupráce dalších zdravotnických zařízení). Podle typu zranění se pak určuje hlavní příjmové pracoviště.

Vozidla ZZS přivezou raněné označené na zápěstí třídící kartou, kde je vyznačen průběh ošetření a prvotní terapie. Dále je karta označena dle výsledku triage (třídění dle stupňů naléhavosti/závažnosti). Barvy rozlišují pacienty v kritickém stavu (červená), kteří potřebují urgentní pomoc, žlutá barva zase informuje o tom, že je potřeba pacienta ošetřit v průběhu nejbližších hodin, zeleně označení pacienti nevyžadují resuscitační nebo intenzivní péči a jsou schopni dojít sami na určené místo, kde jim bude poskytována náležitá pomoc. 

Smyslem třídění je zachránit co největší počet obětí a zajistit jejich rychlý transport do správného zdravotnického zařízení. Problémem je, že spousta zraněných dorazí do nemocnice dřív, po svých. Pěšky, taxíky, tak, jak se stalo například při nehodě autobusu u Středokluk. A logicky požadují ošetření. Třídění proto přispívá k usměrnění zdravotní péče a materiálu tam, kde je nejvíce potřeba a kde mají pacienti dobrou perspektivu přežít. Zároveň pomáhá snížit stupeň chaosu.

Zraněných desetkrát víc než mrtvých

Na území centra Prahy, kde funguje Všeobecná fakultní nemocnice, žijí statisíce lidí, denně zde projdou desetitisíce cizinců.  „Při hromadném neštěsí může být i desetkrát více zraněných než obětí, to potvrzují nešťastné zkušenosti případů z Madridu, Paříže, Londýna a dalších měst zasažených hromadnými neštěstními. Ovšem stačí srážka tramvají, což se na Karlově náměstí už před pár lety bohužel stalo, rizika hrozí na velkých nádražích (hlavní a Masarykovo) či při husté lodní dopravě na Vltavě. Protože chceme být na podobné případy připraveni a zajistit našim pacientům maximální péči a pomoc, realizovali jsme akci Karlák 2019. Měla by ukázat, co je potřeba změnit v nastavení traumaplánů, jak vybavit jednotlivá oddělení personálně i technikou,“ vysvětlil smysl akce Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie.