Do prvního ročníku Open House Praha se připojily stavby různých architektonických stylů od středověké gotiky až po nejmodernější administrativní komplexy. Některé z nich jsou ve vlastnictví institucí, jiné v soukromých rukou.

Návštěvníci si tak prohlédli například kostel svatého Františka a ambit řádu minoritů, který patří pod Anežský klášter na Starém Městě. Tato běžně nepřístupná stavba pochází dokonce z 30. let 13. století. Z dalších historických budov byl velký zájem také 
o palác Kinských i císařský salonek na Masarykově nádraží.

Z jídelny se stal koncertní sál

Bez zajímavosti však nebyly ani otevřené prostory ve správě Památníku národního písemnictví ve Strahovském klášteře. Zatímco především zahraniční turisté stáli frontu před vstupem do proslulé klášterní knihovny, která je přístupná nepřetržitě, návštěvníci Open House se mohli bezplatně podívat do barokního sálu Boženy Němcové, kde obdivovali nástropní fresky. Zatímco v minulosti zde byla opatská jídelna, dnes se prostor využívá zejména pro koncerty a jiné kulturní akce.

V klášteře bylo možné obdivovat také vzácnou studovnu. Cesta k ní ale vedla přes kanceláře, kde ve všední dny sedí zaměstnanci Památníku národního písemnictví. 
„V tomto ohledu je projekt opravdu unikátní. Nechodíme tu jako turisté mezi načinčanými záclonkami, ale 
v místech, kde se běžně žije 
a pracuje. Člověk může projít i kolem psacího stolu, kde stojí hrnek od kafe. Skutečně zajímavých míst je ale tady také dost," vypráví Petra Nová, která se přišla podívat na Strahov se svým manželem.

Předtím prý společně navštívili ještě Mramorový sál v Paláci Lucerna a ve Vodičkově ulici vedle Václavského náměstí si prošli ještě Palác Langhans.
V nabídce festivalu byla řada staveb z počátku 20. století, například velmi oblíbená Kramářova vila, která se otevírá pouze ve státní svátky jednou až dvakrát ročně.

„Obrovský zájem nás až tak nepřekvapil. Pro lidi je asi nejzajímavější nádherný výhled na Prahu a pak samozřejmě prostory, které využívá pro své účely předseda vlády," 
řekl Pražskému deníku Petr Musil z odboru komunikace úřadu vlády. Podle něj jen za sobotní dopoledne dorazilo přes tisíc návštěvníků. Jeho slova pak dokazovala desítky metrů dlouhá fronta, která se táhla přilehlou ulicí od vrat honosné vily.

Ve vile bydlel jen Zeman a Špidla

Ti, kteří se po hodině čekání dostali dovnitř, mohli nahlédnout do historické pracovny Karla Kramáře, prvního ministerského předsedy Československa, ale také do prostor, kde se dnes premiéři setkávají se zahraničními delegacemi a přijímají zde hlavy států a jiné významné návštěvy. Jednalo se například 
o velkou jídelnu vyzdobenou 
v byzantském stylu nebo bohatě zdobený Zlatý salon a hudební salónek.

Během komentované prohlídky průvodkyně připomněla, že v pátek 15. května uplynulo přesně sto let od kolaudace tohoto tehdy velmi moderního domu. Manželé Kramářovi byli ale bezdětní, proto stavba na hraně Letenských sadů později připadla Národnímu muzeu, které dodnes spravuje pozůstalost Karla Kramáře. V majetku úřadu vlády je pak vila od roku 1951, kdy zde bydleli významní zahraniční hosté, kteří přijížděli na státní návštěvy.

Nejrozsáhlejší rekonstrukce proběhla podle slov průvodkyně až v devadesátých letech. Tehdy bylo na popud Václava Klause rozhodnuto, že se dům opět stane bydlištěm premiérů. Vedle historických prostor zde proto vznikl také moderní byt.

Historické i moderní budovy

Bydleli tu však jako premiéři pouze Miloš Zeman a Vladimír Špidla, ostatní ho využívají už pouze pro reprezentaci. Z významných zahraničních návštěv Kramářovu vinu navštívili sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, indický prezident Džaváharlál Néhrú, francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo britský předseda vlády Tony Blair.

„Nejvíce nás zaujal lovecký salónek se vstupem na zahradu. Je laděn do zelené a u stropu visí trofeje, které ulovil sám Karel Kramář," shodli se dvě starší dámy, které se skupinou asi čtyřiceti návštěvníků absolvovali jednu z komentovaných prohlídek.

Festival Open House ale nenabízel pouze historickou architekturu. Funkcionalismus tu reprezentoval Dům odborových svazů a Skleněný palác v Bubenči a druhou polovinu 20. století zase zastupovala Ústřední telekomunikační budova 02 a sídlo Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Zájemci o nejnovější architekturu zamířili do karlínských kancelářských budov Main Point a Danube House, anebo do dynamicky se rozvíjející oblasti Holešovic, kde je přivítal Port#58, bývalé Parní mlýny, ArtGen nebo v přístavu plovoucí dům Port X. V nabídce byla také ikona novodobé pražské zástavby Tančící dům, Zlatý Anděl na Smíchově či minulý rok otevřené Florentinum.

Libeňský plynojem ukázal své tajemství

Fanoušci techniky si přišli na své v elektrárně na Štvanici, České vysoké učení technické je zase nechalo nahlédnout do laboratoře vysokých napětí 
a aerodynamický tunel otevřel pro návštěvníky libeňský plynojem, který dnes využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.

Na milovníky železnic čekalo ještě Nákladové nádraží Žižkov, které pomalu vstává 
z popela, a jeden z oblouků Negrelliho viaduktu. Zajímavý zážitek přinesl návštěvníkům v neposlední řadě velodrom na Třebešíně na Praze 10, kde si lidé mohli půjčit závodní kolo a projet si klopené zatáčky.

„Festival Open House zpřístupňuje budovy nebo jejich části, které jsou po většinu roku veřejnosti uzavřeny. Přitom tyto budovy tvoří tvář města a určují naše trasy, jimiž se mezi zástavbou pohybujeme. Chceme lidem přinést možnost zajít také jednou dovnitř a posílit tak zájem veřejnosti o své okolí," vysvětlila smysl akce koordinátorka festivalu Andrea Šenkyříková z neziskové organizace Otevřená společnost, která licenci festivalu pro Českou republiku získala.

Festival architektury Open House letos probíhá už ve 32 městech Evropy, Ameriky 
a Austrálie, v České republice se ale objevuje poprvé. Z Londýna do Prahy přijela také zakladatelka festivalu Victoria Thornton, záštitu nad Open House Praha pak převzala známá architektka Eva Jiřičná, která stála u počátků londýnského festivalu v roce 1992 a byla jeho součástí více než 20 let.

Studenti sami staví formule

Festival Open House 2015V rámci projektu Open House 2015 se otevřela také část kampusu Českého vysokého učení technického, konkrétně Fakulta elektrotechnická. Zájemce prováděl celý den budovou student Lukáš Pavelka. Podle něj byl největší zájem o laboratoř vysokých napětí a formule, které sestavují místní studenti.

Vzhledem k tomu, že jde 
o technický obor, chodí sem spíš muži, nebo se o formule zajímají také ženy?

Chodí sem široká veřejnost, nikoliv odborníci, takže jde 
o průřez všech generací mužů i žen. Žádná skupina nadprůměrně nevyčnívá. Lidé sem chodí ze zvědavosti, podívat se do zajímavých míst.

Co si mohli návštěvníci prohlédnout na Fakultě elektrotechnické?

Otevřeli jsme tři divácky nejatraktivnější prostory fakulty. Prvním je laboratoř vysokých napětí, která je zajímavá tím, že to tam blýská a každý může vidět obrovské koule emitorů (elektroda tranzistoru, ze které vychází proud – pozn. red.). 

V čem je zajímavý další prostor – Institut intermédií?

Ten je otevřen v kooperaci s uměleckými školami. Je to interaktivní prostor, kde se pojí věda a umění. Oba světy spolupracují na různých projektech.

Na čem konkrétně?

Když si například chreograf – tanečník vymyslí, že chce, aby mu video snímalo pohyb a reagovalo na jeho tepové frekvence a malovalo je na zeď, tak lidé z tohoto institutu to umí udělat. Dnes tady můžete například vidět, jak kamera snímá pohyb a rozfázuje ho do nejmenších detailů.

Co je v posledním zpřístupněném prostoru zdejší fakulty?

Je to dílna studentské formule. Místní studenti se účastní evropské soutěže Formula Student, kde každý rok staví novou elektroformuli, se kterou pak závodí na soutěžích v Itálii nebo v Německu.

Takže sami musí zvládnout všechny fáze až po samotný závod?

Ano, studenti musí formuli navrhnout, postavit a sami 
s ní i soutěží.

O co je mezi návštěvníky největší zájem?

Největší ohlas máme asi 
u blesků v laboratoři vysokých napětí a pak určitě možnost, že si mohou osahat závodní formule. Vystaveny jsou totiž všechny čtyři, které dosud studenti vytvořili.

Sám studujete na Fakultě elektrotechnické?

Ano, jsem student a bylo mi nabídnuto, abych tady prováděl. Pomáhal jsem zde už na dnech otevřených dveří. Studuji obor Kybernetika a robotika, studijní program Systémy a řízení. 
Je to v podstatě matematika 
a programování s aplikacemi na reálné věci.