Drzost a nehoráznost. Takto označuje výroky zástupců magistrátu na svou adresu dnes již bývalý nájemce památkově chráněného stadionu na Štvanici Tomáš Doležal ze sdružení APeX CLUB. Činnost na sportovišti, postaveném v roce 1932, musel okamžitě ukončit už desátého ledna tohoto roku. Rozhodl o tom stavební úřad Prahy 7. „Propadala se střecha,“ odůvodnil tehdy přizvaný statik.

Kdo kolik investoval?

„O objekt se dosavadní nájemce staral nedostatečně,“ prohlásila ve čtvrtek u příležitosti předávání klíčů od stadionu zpět do rukou majitele – hlavního města mluvčí magistrátu Tereza Krásenská. „APeX CLUB měl podle smlouvy zajistit nejen správu a provoz, ale i údržbu, což ale jak současný stav dokládá, nebylo dodrženo,“ uvedla už minulou neděli pro Deník pražská radní Aleksandra Udženija (ODS).

„Za třináct let jsem do stadionu já, jako nájemce, investoval přes osmdesát milionů. Magistrát, jako majitel objektu, za stejnou dobu neinvestoval ani korunu. Z toho je zřejmé, kdo je viníkem současného stavu,“ oponuje Doležal. Nezanedbatelné sumy prý vynakládal i přes to, že disponoval pouze smlouvu na dobu neurčitou a mohl být kdykoliv vypovězen. „Pokud měl magistrát pocit, že se starám špatně, měl v průběhu oněch třinácti let přijít a vytknout mi to. Za celou dobu nikdo z magistrátu nepřišel. Dokonce ani po povodních,“ stěžuje si Doležal. Udženija však na věc nazírá zcela opačně. „To zástupce APeX CLUBu měl přijít na magistrát a informovat o chátrání. Praha by jistě včas zjednala nápravu,“ říká Udženija.

Doležal dále tvrdí, že už když APeX CLUB v roce 1998 stadion přebíral od Bohemians Praha byl v havarijním stavu. „Jen na rozjetí jsme tenkrát museli investovat 15 milionů. Po povodních v roce 2002 jsme zaplatili dalších 25 milionů z vlastních zdrojů. Každý rok jsme se snažili žádat o granty tak jako ostatní stadiony. Nedostali jsme ani korunu,“ tvrdí zástupce APeX CLUB. Město podle něj dělalo problémy i při žádosti o zařazení stadionu na seznam památek. „Chtěli jsme grant od ministerstva, ale vlastník odmítal vydat souhlas,“ argumentuje Doležal. Je přesvědčen, že jednání magistrátu dlouhodobě směřovalo k totálnímu zchátrání stadionu. „Město stadion nechce minimálně už od roku 1998. Nehodilo se mu ani když jsme ho po povodních v roce 2002 opravili a stal se památkou. Zhatili jsme jim plány,“ je si jist bývalý nájemce. Připomíná, že magistrát už v roce 2001 podepsal smlouvu s firmou Meridianspa, která dodnes platí. „Ta smlouva se stadionem vůbec nepočítá. Hovoří se v ní o hotelu, wellness centru a parkovišti dodává Doležal. Po předání stadionu zpět do rukou magistrátu se obává jeho rychlého konce. Prý stačí, aby se do něj nastěhovali bezdomovci a podpálili ho.

Hotel ne, wellness ano. Ale pro koho?

Udženija ale opakuje, že o osudu stavby rozhodne statik. Jak Deníku řekla už v neděli, bude také záležet na ceně případné rekonstrukce v porovnání s cenou, která by byla vynaložena na nové sportoviště. Včera shodou okolností jednala se zástupci Meridianspa. Ti předložili vizi budoucí podoby Štvanice. Udženija ujišťuje, že odpovídá požadavkům územního plánu.

„Splňuje i naši prioritní podmínku – zachování kluziště. Projekt počítá s ledovou plochou o velikosti hokejového hřiště. Zahrnuje i rozšíření tenisových kurtů, cyklostezku kolem ostrova, in-line dráhu a dětské hřiště,“ prozradila Udženija a zároveň popřela záměr vystavět na ostrově hotel.

„Nazývejme to hotelem, či wellness centrem. To je jedno. Každopádně místo stadionu bude stát něco, co využije horních deset tisíc. Ostatní Pražané si budou moci zajezdit na cyklostezce na druhém konci ostrova,“ okomentoval jednání radní Udženija s Meridianspa Doležal.

Čtěte také: Štvanice osiří. Zakousnou se do ní bagry?