Cestou po romantickém parku na Kampě dorazíte k nenápadné budově, která svého času proslavila celý tento ostrov. Muzeum vzpomínek, jak by se Werichově vile dalo říkat, vás přenese do kouzelně nostalgických i hořkosladkých chvil dvou minulých režimů a života svého nejslavnějšího obyvatele, Jana Wericha.

Klasicistní vila na Malé Straně vábí lidi ze širokého okolí už několik staletí. Werichova vila, původní koželužna, později přejmenovaná na Dobrovského domek, má více než 450letou historii spjatou se slavnými jmény, těžkými časy a první výstavbou na ostrově Kampa.

Poté, co dosloužila řemeslníkům zpracovávajícím zvířecí kůže, koupil ji šlechtický rod Nosticů, jež vybudoval i Nostický palác na nedalekém Maltézském náměstí. Roku 1797 hrabě budovu přestavěl pro potřeby někdejšího učitele a vychovatele svých dětí, Josefa Dobrovského, který se tímto stal prvním obyvatelem slavné vily a možná započal éru smutné aury, která vilu doprovázela až do konce minulého století.

Noci s Holanem

Stejně, jako nedokázala utěšit bolavou duši obrozeneckého jazykovědce, nepomohla vila ani dalším svým nájemníkům. Později se měla stát domovem dramatiků Jiřího Voskovce a Jana Wericha, ale první z dvojice se po válce z Ameriky nevrátil zpět do Československa.

Místo něj se do přízemí nastěhoval básník Vladimír Holan, který zde v neustálé nouzi a bídě žil dvacet let. V místnosti pojmenované Holanesie, s velkými půlkruhovými okny směřujícími do zahrady, ze které vedou schody k romantické Čertovce, psal sedm let jednu z nejkrásnějších českých básní, Noc s Hamletem.

Kdo byl Jan WerichJan Werich byl renesanční člověk. Všestranně nadaný umělec dokázal vyprodat divadelní představení, které sám napsal, protože byl nejen skvělým dramatikem, ale také oblíbeným komikem a hercem. Jeho tvář znají dospělí i děti, a to díky roli králů v pohádkách Byl jednou jeden král a Císařův pekař a pekařův císař a dalším četným televizním rolím, které ztvárnil.

Během svého života se věnoval také literární tvorbě nejslavnějším dílem je bezpochyby Fimfárum a psaní písniček a básní. Přesto si jej dodnes mnozí připomínají prostřednictvím citátů o životě, které platí bez ohledu na dobu, ve které si je řekneme.

Jak byl řekl Jan Werich: „Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“

V podkrovním bytě nad ním mezitím žil Jan Werich s rodinou, a to dlouhých pětatřicet let. V místě, kde vznikaly divadelní hry, cestopisy nebo pohádkové Fimfárum, se každý týden scházeli umělci z celé Prahy, hercovy přátelé i sousedi z Malé Strany.

Opravdu štědré dny

Za největší zmínku ze všech návštěvních dnů stojí Štědrý den, kdy sem od rána do večera proudily řady hostů. Tam, kde žil Werich, se pořád slavilo, pilo, žilo okázalým a hlasitým způsobem, jaký byl charizmatickému herci vlastní a který zároveň přitahoval pozornost Státní bezpečnosti, jež večírky hlídala z protějšího Lichtenštejnského paláce.

Národem milovaný Jan Werich, ač komunisty akceptovaný, žil v domě číslo 501 na Kampě jako ve zlaté kleci. Několik měsíců poté, co roku 1980 zemřela Zdena Werichová, se na smrtelné lože odebral její manžel i dcera.

Posledními obyvateli se stala vdova po malíři Janu Slavíčkovi s dcerou, a ani jim nepřinesl dům, kde žili proti vůli a z příkazu komunistů, štěstí. Paní Slavíčková brzy zemřela a na onen svět s sebou vzala i svého zetě. Smrtelnou ránu však domu zasadily až povodně v roce 2002, které jej uvrhly do havarijního stavu.

Nový život na Werichovu vilu však nečekal dlouho, vdechla mu ho rekonstrukce pod vedením Medy Mládkové a její nadace, která toto muzeum vzpomínek spravuje dodnes.

Dnešní vila

Dnešní Kampa má podobu rozlehlého parku vhodného na nespočet volnočasových aktivit pro děti i dospělé. Zvlášť v létě sem proudí stovky Pražanů, kteří se chtějí zchladit pohledem na přilehlou Vltavu, projít se romantickým stromořadím až k Čertovce a prohlédnout si zblízka vodní kolo Velkopřevorského mlýna.

Stojí zde mnoho významných domů, pomníků a soch, ale největším zážitkem pro zvídavé turisty stále bývá Werichova vila. V rámci stálé expozice prozkoumáte všechny místnosti domu, seznámíte se s jeho bohatou historií i odkazem místních nájemníků.

Nezapomeňte s sebou vzít děti, protože i pro ně je zde připraven zajímavý program. Školáci se mohou těšit na tzv. „hliniště“, kde si z modelovací hmoty vytvoří vlastního Golema, nebo do multifunkčního sálu v podkroví, kde na ně čekají různé workshopy, besedy i taneční akce.

Na zahradě u Werichů probíhají lekce jógy nebo dětské divadelní představení Mikulášovy prázdniny a až do 16. září tu v podvečerních hodinách zastihnete letní kino.

Praktické informaceWerichova vila má otevřeno po celý rok, od 10 do 18 hodin a je možné ji navštívit individuálně. Komentované prohlídky je potřeba objednat. Za jednodenní vstup pro dospělého zaplatíte 100 korun, studenti, senioři a lidé s průkazkou ZTP mají vstupenku za 60 korun, zatímco pro děti do patnácti let stojí vstupenka 50 korun. Za rodinné vstupné pro dva dospělé a tři děti dáte 240 korun.

Po prohlídce domu si zajděte na kávu a zákusek do IF Café, které sídlí v klubové zóně Werichovy vily. Stylová cukrárna, která nápadně připomíná prvorepublikovou kavárnu, má v nabídce tradiční české moučníky spjaté s lidmi, kteří vilu obývali.

Nejznámější pražský ostrov má ale v rukávu mnohem více es. Pokud máte možnost, vyhraďte si na jeho prohlídku celý víkendový den a zajděte si také do Musea Kampa, galerie moderního umění.