„Pokud bereme v úvahu jednak historickou klimatologii posledních pět set let, jednak výsledky řady evropských studií, pak je nutné počítat i se suchými obdobími a také se zvýšením průměrných teplot o jeden až dva stupně Celsia," upozorňuje Cílek.

O svých závěrech už informoval vedení hlavního města i zoologické zahrady. Na základě přesných pozorování a měření dospěl k závěru, že mobilní protipovodňová stěna o výšce 120 centimetrů by zoo, respektive její spodní zaplavovanou část o výměře zhruba 18 hektarů, dokázala ochránit. „Zjistili jsme, že při letošních červnových povodních došlo u zoo k přelivu hráze pouze ve výši devadesáti až pětadevadesáti centimetrů," konstatoval populární geolog Cílek.

Vedení Prahy ho dlouhodobě odmítá, expert ale radí udělejte to. Řeč je o konkrétním plánu pro budoucí protipovodňovou ochranu trojské zoo zvýšením protipovodňových bariér.

Renomovaný odborník z Geologického ústavu Akademie věd spolu s ředitelem zoo Miroslavem Bobkem po předchozích pozorováních a měřeních zjistili, že by stačilo zvýšit mobilní protipovodňové zábrany u Trojského zámku jen o pár desítek centimetrů, aby spodní partie zahrady byly ochráněny před případnou další ničivou povodní. Její příchod přitom Cílek předvídá. V horizontu následujících padesáti let podle něj zasáhnou zoo dvě až tři povodně, z nichž jedna prý může být větší, než ta z roku 2002.

Dobré rady pro Prahu

Cílek, poté co spolu s ředitelem Bobkem a pracovníkem výstavby zoo Jiřím Kotkem ohledali spodní vyplavenou část zahrady, navrhuje městu v první řadě zpevnit hráz u parkoviště pod zahradou Trojského zámku a o několik desítek centimetrů ji zvýšit. Dostatečná by prý byla výška 120 centimetrů.

Tento požadavek ale těsně po povodních v obecné rovině odmítlo vedení Prahy s tím, že Troja je přirozeným rozlivovým územím a to, že vyšší bariéry v minulosti u zoo nebyly vystavěny má svůj důvod. Primátor Tomáš Hudeček začátkem června mimo jiné připomněl, že pokud by se zde zvýšily protipovodňové stěny, vzniklo by pod zoo hrdlo a hladina Vltavy by při další povodni nad tímto hrdlem, respektive ve směru zpět do centra, stoupla.

Prohloubení koryta i stěhování pavilonů

Tehdy se intenzivně hovořilo o dalších variantách ochrany zoo. Například o vybagrování dna Vltavy u zoo, ale hlavně o změnách v uspořádání pavilonů uvnitř samotné zahrady.

Zatím je jisté jen to, že ředitel Bobek už nalezl jiné bezpečnější místo pro pavilon goril. Město přitom slíbilo, že přispěje řádově miliony korun na jeho včasnou výstavbu. Na stole jsou už první studie jak do vyšších partii zahrady do nového pavilonu goril přivést například vodu, ale i jak by se k místu dostávali návštěvníci. Cena nového pavilonu se zatím odhaduje na 75 milionů korun.

Cílek připouští, že nejproblematičtějším místem Prahy z hlediska povodní je tak zvaný „podbabský špunt", tedy prostranstvím mezi návrším Baba, budovou Vodohospodářského ústavu a příčným ostrohem, vycházejícím ze zoologické zahrady.

Jedním ze způsobů jak vodě přidat prostor, který by jí před tím ubraly protipovodňové hráze, je i podle Cílka prohrábka koryta řeky. Důležité je prý také pro příště dostat více vody přes ono podbabské zúžení otevřením zdejšího plavebního kanálu i při kulminující povodni.

„Jako nejjednodušší řešení navrhuji prohrábku koryta Vltavy v podbabském zúžení, tedy již pod zdejšími peřejemi. Tato prohrábka zvýší propustnost řeky na vyšší úroveň, než když je zhruba třetina zoologické zahrady využitá jako kapacitně nevyhovující polder," míní Cílek. „Dražší, ale systémové řešení by spočívalo v úpravě celého toku Vltavy včetně plavebního kanálu a mrtvého ramena ve Stromovce, tak aby za povodně propouštělo víc vody. Nové koryto napříč Císařským ostrovem by sice bylo vhodné ponechat, respektive upravit jako ulehčující, za normálního provozu uzavíratelný kanál," doplňuje Cílek s tím, že poslední ze jmenovaných možností bude zřejmě těžko proveditelná. Právě na Císařském ostrově se totiž má stavět nová čistička odpadních vod. Geologův návrh, který byl již po konzultaci s vedením zoo předán hlavnímu městu, počítá i reorganizací ve spodní části zahrady. Cílek připomíná, že se zde nacházejí hlavně menší, lehké stavby.

„Doporučuji podle stavu některé z nich zbourat a jiné nahradit takovou úpravou, která snese zaplavení. U velkých staveb je situace jiná nové pavilony by měly být stavěny ve vyšších polohách a starší pavilony, pokud to je možné, adaptovány na úroveň povodně z roku 2002 plus padesát centimetrů," říká Cílek.

V celé spodní záplavové části zahrady je podle něj nutná i revize technických sítí, aby pro příště nedocházelo k zaplavování zespodu.

Ze studie geologa Václava Cílka pro hlavní město:
- Spodní zaplavovaná část Zoo Praha má plochu 18 hektarů. Za povodně roku 2013 byla zaplavena do průměrné výšky 2,6 metru. Voda nejprve pronikala do zahrady „odzadu", tedy od severozápadu, kde je protipovodňová hráz o něco nižší, později přes celé těleso hráze. Podle výšky zachycených kousků papíru na konstrukcích a stromech jsme opakovaně naměřili výšku hladiny při povodni 90 - 95 centimetrů nad úrovní asfaltové komunikace procházející po hrázi (měřeno ve střední části hráze u kovové konstrukce). Mobilní stěna o výšce 120 centimetrů by tedy zahradu dokázala ochránit. Podle písčitých sedimentů a eroze hráze, byl největší erozní účinek hned u parkoviště u Trojského zámku, kde hráz byla zasažena nikoliv bočním přelivem, ale přímo, prakticky čelně proudnicí vzedmuté řeky. Zde leží i pro budoucnost nejslabší místo celé hráze. Proudnice byla proti hrázi stočena i následkem přítoku od nového koryta na Císařském ostrově.

- Při povodni došlo k rozdělení Císařského ostrova příčným korytem o šířce 25 - 30 metrů a hloubce 2 - 3 metry. Jednalo se o přeliv z plavebního kanálu, kde byla uzavřená stavidla. Podle rozměrů kanálu a na základě odhadnutelné rychlosti proudu, která se dá odvodit z velikosti přemísťovaných kamenů na nejméně 1 - 2 metry za sekundu, můžeme odhadnout, že tímto novým korytem mohlo proudit maximálně 100 metrů krychlových za sekundu. Je pravděpodobné, že silný boční proud směřující téměř kolmo na hlavní tok Vltavy přispěl k přelivu hráze pod parkovištěm.

- V měřítku dalších padesáti let je možné počítat s různými klimatickými extrémy, včetně dvou až tří povodní na úrovni roku 2013. Jedna z těchto povodní může být na úrovni velké vody 2002 nebo vyšší. V první fázi doporučuji provést revizi stávající protipovodňové hráze zoologické zahrady, její osazení konstrukcí pro mobilní stěnu a prohrábku koryta v podbabském zúžení.

- Zároveň by však měla být připravována druhá fáze úprav týkající se zvýšení odtokové kapacity celé severní části Vltavy v Praze, tedy i plavebního kanálu a mrtvého ramena Stromovky. Cílem zde už není jenom ochrana zoologické zahrady, ale širšího okolí zhruba pod mostem Barikádníků s potenciálem ulehčit rovněž výše ležící Libni a Maninám. Třetí fází by mělo být obnovení či vybudování dříve zasypaného koryta podél bývalého Karlínského přístavu a Rohanského ostrova s přímým pozitivním vlivem na historický střed města. Zrychlení odtoku z Prahy by však mělo být systémově kompenzováno vytvořením retenčních prostorů nad Mělníkem a v okolí Litoměřic.