V roce 2016 se Česká pošta rozhodla, že pro budovu kláštera není dostatečné využití a nabídla ji v elektronické aukci na prodej. Vyvolávací cena byla 420 milionů korun. Pouze jedna firma projevila zájem, ale ta předložila nabídku s formálními chybami, a tudíž nemohla být do aukce zařazena. Přitom interiér kostela Zvěstování Panny Marie v Holečkově ulici není unikátem jen v Praze či České republice, ale v celé Evropě.
Je totiž vyzdoben v beuronském stylu, který bychom dnes už našli jen ztěží. Stěny kostela jsou pokryty tlumenými nástěnnými malbami, inspirovanými nejen příběhy z Bible, ale také egyptskou, babylonskou, řeckou a byzantskou kulturou a uměním. Beuronský styl údajně inspiroval i takové velikány jako malíře Alfonse Muchu a architekty Jože Plečnika a Otto Wagnera.
Břemeno zajišťovalo bohoslužebné účely
Po vyhlášení nezávislého Československa byly sestry žijící v kláštere nuceny v roce 1919 prodat klášter i kostel Ministerstvu pošt a telegrafů. V kupní smlouvě se ale ministerstvo zavázalo v podobě věcného břemene, že kostel bude nadále používán k bohoslužebným účelům.
Nynější majitel Česká pošta nabízí celý objekt k prodeji, ale bez zmínky o věcném břemeni. Když se proti tomu ohradila smíchovská farnost sv. Václava, bylo jí řečeno, že v katastru o bohoslužbách není žádná zmínka. Farnost se tedy pokusila věcné břemeno do katastru na základě kupní smlouvy z roku 1919 vložit. Vklad byl však odmítnut Katastrálním úřadem, který farnosti nabídl vytvoření nového věcného břemene za úplatu přibližně 600 tisíc korun. Pražské arcibiskupství loni v květnu podalo žalobu proti rozhodnutí Katastrálního úřadu o zamítnutí vkladu.
„Klášter sv. Gabriela a kostel Zvěstování Panny Marie by se ale vůbec neměl prodávat. Je to evropský unikát a máme štěstí, že se něco takového v Praze nachází. Stát by si měl takový objekt hlídat a využívat,“ vyjadřuje se k prodeji předsedkyně nadačního fondu Malakim a Spolku přátel beuronského umění Monika Bubna-Litic. „Třeba jako centrum beuronského umění a místo pro jeho výzkum.“
Obavy z poničení cenných maleb
Spolek i arcibiskupství spolu se senátorem Václavem Láskou se také obávají, že objekt není dostatečně chráněný, a po prodeji by mohlo dojít k poničení cenných nástěnných maleb novým majitelem. „Myslím si, že v tomto případě existuje morální závazek státu podpořit existenci věcného břemene konání bohoslužeb a přístupu ke kostelu, aby v kostele nadále mohly pokračovat bohoslužby a mohl tak zůstat otevřený veřejnosti,“ napsal senátor Václav Láska v otevřeném dopise tehdejšímu ministru vnitra Milanu Chovancovi.
Vnitro: Věc je v pravomoci pošty
„Vzhledem k tomu, že se nejedná o určený majetek, ministerstvu vnitra nepřísluší do této situace zasahovat, věc je plně v kompetenci České pošty,“ vysvětlil postoj ministerstva mluvčí Ondřej Krátoška. Kostel i klášter jsou sice zapsány jako kulturní památka, ale spolek navrhl, aby byl jejich statut povýšen na národní kulturní památku. To by zajistilo větší ochranu pro sv. Gabriela a kostel Zvěstování Panny Marie. „Kostel i klášter jsou zapsané jako kulturní památky a myslím, že do této úrovně patří a mělo by to stačit,“ řekl pro Pražský deník Petr Namyslov z Památkového ústavu.
Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka, pošta nyní vede jednání ohledně prodeje tohoto objektu. „Do doby finálního stvrzení prodeje nemůžeme vzhledem k probíhajícím jednáním poskytovat bližší informace,“ uvedl mluvčí Vitík.
