close Vyšehrad. info Zdroj: DENÍK/ Martin Divíšek zoom_in

Vyšehradský hřbitov

Jako malá jsem každý druhý víkend trávila u své babičky a dědečka na Pankráci a pravidelně jsme chodili na procházku na Vyšehrad. Největším dobrodružstvím pro mě bylo hledání známých jmen na místním hřbitově, která jsem znala z knížek nebo filmů.

close Dům na rohu Řeznické a Vodičkovy ulice. info Zdroj: Deník/Klára Cvrčková zoom_in

Dům na rohu Řeznické a Vodičkovy ulice
Až do své svatby jsem tam žila, dům postavil můj pradědeček. Poměrně dlouho jsem si nedovedla představit, že bych se z Prahy 1 kdy přestěhovala. Můj dětský „pragojednacentrismus" dostal však zásadní ránu, když jsem ve třinácti letech poprvé slyšela úryvek ze Švejka, kde se říká: „Řeznická ulice, ulice v Praze 2." A bylo po pýše nad Prahou 1! Hodně se od mého dětství změnilo, centrum se vylidňuje, trvalí obyvatelé jsou tam již pomálu a domy se zamykají. I to málo dětí, co tam žije, už bohužel nemůže zažít prolézání dvorů a tajných průchodů, jako jsem to v dětství prožívala já.

close Karlův most. info Zdroj: DENÍK/ Dimír Šťastný zoom_in

Karlův most a Pražský hrad

Procházka noční Prahou přes Karlův most s osvětleným Pražským hradem mě naplňuje pocitem klidu a zároveň sounáležitostí s tímto krásným městem. Když řeším nějaký problém, uvědomím si tam jeho pomíjivost ve srovnání s nadčasovostí krásného panoramatu, které je tu po staletí, a já mám to štěstí po určitý časový úsek k němu patřit. A hned je mi lépe.

close Porodnice u Apolináře. Ilustrační foto. info Zdroj: DENÍK/ Vít Šimánek zoom_in

Porodnice u Apolináře

Místo, kde jsem poprvé spatřila světlo světa. Nedaleký kostelík sv. Apolináře je místem mého křtu, v Apolinářské ulici jsem navštěvovala své první kolektivní zařízení jesle. Zbývá už jen poslední významné místo, kde jsem ještě nebyla a které ráda vynechám, a tím je proslavená záchytka a protialkoholní léčebna. Možná že i díky této životní determinaci k Apolinářské ulici je mým oblíbeným básníkem Apollinaire.

close Dejvické divadlo. info Zdroj: DENÍK/ Klára Cvrčková zoom_in

Dejvické divadlo a Praha 6

Na šestce žiji už přes tři desetiletí. Na jejím území leží Dejvické divadlo, u jehož zrodu jsem stála, a již skoro 25 let zde trávím svůj pracovní a mnohdy i volný čas. Díky tomu nemám už čas na objevování míst nových, ale trávím zde svůj čas ráda a neměnila bych. Praha 6 má pro mě i mnoho jiných milých míst než jen divadlo.

Čtěte také: Petra Kolínská: Jaká místa mám v Praze ráda