Vítězná TOP 09 se starosty pak v Praze získala skoro 27 procent hlasů.

Kdyby se rozhodovalo jen za Prahu, do europarlamentu by se dostali zástupci hned devíti politických uskupení: vedle TOP 09 ještě ANO, ČSSD, ODS, Svobodní, Strana zelených, Česká pirátská strana, KSČM a KDU-ČSL. Piráti, kteří v Praze předčili komunisty nebo KDU-ČSL, ale celorepublikově, podobně jako zelení, neuspěli, byť jim chybělo málo: získali 4,78 procenta.

A právě kvůli údajně diskriminující pětiprocentní hranici nutné pro vyslání svého zástupce do Evropského parlamentu, hodlají Piráti napadnout výsledek voleb stížností k Ústavnímu soudu. „Toto byly první volby do Evropského parlamentu, kterých se Česká pirátská strana zúčastnila. Výsledek hlasů je solidní a opravdu představuje značný nárůst oproti volbám do poslanecké sněmovny," sdělil Mikuláš Ferjenčík z mediálního odboru strany.

Piráti s pětiprocentní klauzulí nesouhlasí. A příklad si berou z Německa. Ústavní soud tam totiž zrušil uzavírací klauzuli ve výši 3 procent kvůli porušení poměrného zastoupení.

Vítězství nad KSČM? Nic moc

Značné překvapení možná znamenalo vítězství Pirátů (6,24 procenta) nad KSČM (6,20 procenta), kterou v Praze ve volbách porazili. „Tento výsledek voleb pouze zdůrazňuje zřejmý a dlouhodobý rozdíl mezi preferencemi voličů v Praze a v ostatních regionech České republiky," informoval Robert Kvacskai z mediálního úsek KSČM.

Česká pirátská strana úspěch nad komunisty zase nevidí tak dramaticky vše má prý svou logiku. „V Praze jsme uspěli jen o něco málo lépe než KSČM, ale nicméně i jiné strany měly výsledky lepší. Je ale pravda, že náš úspěch pravděpodobně předznamenaly i dobré výsledky v parlamentních volbách," hodnotil Janek Wagner z tiskového odboru Pirátů.

Prázdný politik už voliče netáhne

Co je ale podle Wagnera velmi potěšující, že strana není jen, jak by se prý leckdo domníval, doménou mladých lidí. „Byť máme předsedu s dredy, je velmi inteligentní, vzdělaný a politiku dělá srdcem. To lidi poznají," odůvodnil postupný vzestup oblíbenosti nejen svého předsedy Ivana Bartoše. „Volí nás i lidi starších šedesáti let," řekl Wagner s tím, že obzvláště starší generace má navíc mnohem víc možností srovnání současnosti s minulostí.

„Volič už nechce jen placeného prázdného politika, který plní zadání své strany a osobnost nemá vlastně vůbec žádnou," míní Janek Wagner. Což se prý poznalo hlavně v televizních předvolebních debatách, kde Piráti podle Wagnera konečně dostali odpovídající prostor a výsledky jsou hned zřejmé.

Předvolební rošády včetně finální podoby eurovoleb mohou mít i jistý vliv na další klání politických stran. Blíží se totiž podzimní komunální volby a od září může být na radnicích mocensky všechno jinak.

Ambice TOP 09 v dalších volbách

„Drobně to naznačuje, že TOP 09 má velké ambice v komunálních volbách své vítězství zopakovat. Jenomže je tady pořád ještě problém tunelu Blanka a kauza Opencard. Je na voliči, zda si tyto problémy na účtu TOP 09 zpětně vybaví," zamyslel se Michal Popek, starosta Prahy-Lipenců. Podle starosty se zřejmě začne vyjasňovat koncem letních prázdnin.

„Taky záleží, kdo co na koho ještě vytáhne a ODS je v Praze asi už úplně odepsaná," uzavřel Michal Popek. Jistou představu podoby komunálních voleb má i starosta Dolních Počernic Zbyněk Richter.

„Budou především o osobnostech, vliv velké politiky se v komunálkách neprojeví. Jak dopadnou podzimní volby v Praze zatím vůbec nedokážu odhadnout," říká starosta.

Na řadu přijde kroužkování

Téměř identický názor má i starosta Miroslav Malina Dolních Chaber. „Nepochybně přijde na řadu kroužkování. Lidi si všímají, co kdo pro ně v obci dělá nebo nedělá," doplnil Malina. Vítězství TOP 09 v Praze naplňuje optimismem starostu Prahy 12 Petra Prchala.

„U nás v Modřanech TOPka vyhrála a jak doufám, stane se tak i na podzim. Lidi už asi poznali, že volit tuto stranu znamená opravdovou změnu k Na lepšímu," sdělil starosta Prchal.

Oslovení starostové se shodli na názoru, že komunální volby se života občana dotýkají takřka stejně, jako se rozhodnout, zda pozvat na návštěvu vznětlivou tchyni nebo mnohem sympatičtějšího tchána. Zpravidla prý přijedou oba, volí se proto i „nutné zlo." Vidí to tak i politologové?

„Zda bude rovněž nízká volební účast, jako v eurovolbách, se teď odhadnout příliš nedá. Nicméně ten který regionální politik je z pohledu občana důležitější, než jiná osobnost, kterou zná jen z plakátu. Občan očekává, že mu starosta například otevře další mateřskou školku, a když to udělá, má jeho hlas jistý. Komunální volby jsou víc o činech než o proklamacích, že zítra bude líp," říká politolog Zdeněk Zbořil.

Volební ohlasy pražských starostů.

Čtěte také: Nezájem o Brusel a silné bouřky. Pražané na eurovolby rezignovali