Pražský dopravní podnik v souvislosti s loňským 30. výročím tramvajové estakády připomněl, že trať byla v plánech už za první republiky. Ale k její realizaci došlo až na sklonku komunistického režimu. Přípravné práce probíhaly už od dubna 1988, se stavbou se začalo v lednu 1989. Hlavní uzavírky přišly o letních prázdninách, na Palmovce se navíc stavěla také nová stanice metra v rámci prodloužení linky B z Florence (dříve Sokolovská) na Českomoravskou (původní název měl znít Antonína Zápotockého).

Zdroj: Youtube

„Uzávěra Sokolovské ulice se však nepovedla, následoval výrazný dopravní kolaps, že dokonce samotný PV ROH ČKD (tj. podnikový výbor Revolučního odborového hnutí) konstatuje, že lidé sice chápou nutnost akce, ale stěžují si na způsob, jakým byla provedena,“ vzpomínají pracovníci dopravního podniku v časopie DP kontakt v listopadu 2009.

KSČ chtěla na trati policejní auta

Podle autorů se o stavbu tramvajové tratě Ohrada – Palmovka zajímal také Miroslav Štěpán, funkcionář pražské KSČ a jeden z negativních symbolů normalizace i následné sametové revoluce. „Navrhoval, aby na trať byly osazeny BKV panely pro přejezd bezpečnostních složek města, což naštěstí nenastalo a trať byla zřízena na dřevěných pražcích s otevřeným kolejovým svrškem,“ píše DP kontakt.

Komunista Štěpán se nedočkal ani slavnostního zahájení provozu. V listopadu 1989 se „znemožnil“ projevem před dělníky ČKD, když hřímal úvahy, že v „žádné zemi neexistuje, aby patnáctiletý děti určovaly, kdo má být prezidentem“. Později po tlaku Občanského fóra složil všechny stranické funkce a kvůli trestnému činu zneužití pravomoci veřejného činitele (během tzv. Palachova týdne nechal použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn) byl ve vězení.

Dne 22. listopadu 1990 se tak slávy místo „soudruha“ Štěpána zúčastnil tehdejší pražský primátor Jaroslav Kořán, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba i poslankyně České národní rady Daniela Kolářová. Známá herečka byla v porevolučních letech chvíli také zastupitelkou hlavního města. Pravidelný provoz na nové trati začal oficiálně 23. listopadu. Jako první zde projela tramvajová souprava 7278+7233 a za ní 7270+7271.

Tramvajová estakáda byla první svého druhu v Praze. „Jedná se o spojitý nosník o 12 polích o celkové délce 455 metrů, který překonával dvě železniční tratě a několikrát i žižkovské ulice. Místy se tramvajová trať nese nad okolním terénem ve výšce až 15 a půl metru. Celková délka tratě Ohrada – Palmovka (bez kolejových křižovatek Ohrada a Palmovka) dosáhla délky ve směru do centra 1,455 kilometrů, v opačném směru o pět metrů méně. Trať od Ohrady směrem ke Krejcárku prudce klesá (65,96‰) a pak znovu na mostě a za ním (63 ‰), což si s ohledem na rozhledové poměry v oblouku nad křižovatkou Palmovka vyžádalo zřízení tzv. bezpečnostního zastavovacího místa,“ popisuje DPP.

DPP upraví zastávky na Krejcárku

Prodloužení metra B a vznik tramvajové trati před více než třiceti lety změnily několik linek pražské městské hromadné dopravy. Možná ještě letos dojde k dočasným úpravám kvůli chystané rekonstrukci estakády. Dopravní podnik počítá s náhradní autobusovou dopravou i s odklonem některých tramvají jinou trasou „Pokud veřejná zakázka na zhotovitele poběží bez komplikací, budeme znát vítěze nejdříve v průběhu letošního července,“ uvedl Daniel Šabík, ředitel odboru komunikace DPP.

Vítěz tendru musí doladit a koordinovat výluky se Správou železnic. Dotčený úsek totiž vede z velké části přes železniční koridor. Dopravní podnik chce kromě modernizace kolejí a rekonstrukce mostu také upravit tramvajovou zastávku Krejcárek. Přesnější informace k výluce zveřejní dopravní podnik se zahájením prací.

Dají se na pozadí rekonstrukce očekávat podobné historické změny jako před více než třiceti lety? Kdo ví…