První domy začnou developeři na místě stavět už za tři roky. Úplné dokončení hlavní město předpokládá v roce 2040. Nová městská čtvrť v Bubnech-Zátorách by měla podle aktuálního plánu využívat tepla a chladu z Energocentra plánovaného u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči, které bude vyrábět teplo s využitím odpadních vod za pomoci vysokokapacitních čerpadel.
Projekt vytápění za více než dvě miliardy
„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než deset stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy,“ plánuje náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.
Tvůrci projektu se inspirovali v Dánsku a ve Švédsku.
Praha bez závislosti na ruském plynu
Vybudování Energocentra a zásobování sítěmi technické infrastruktury by mělo vyjít na 2,3 miliardy korun. Město ale počítá se spoluúčastí investorů. V budoucnu by Energocentrum v Bubenči mělo zásobovat teplem i chlazením Vltavskou filharmonii, která vznikne u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.
Jedná se ale jen o jednu z variant řešících vytápění nové pražské čtvrti. Vypracovaná studie zvažuje i možnost využití současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému tak, jak je tomu u většiny bytů v hlavním městě.
„Je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro správný rozvoj čtvrti. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč, který má projekt na starosti.
Rada města pověřila právě IPR koordinací rozvoje technické infrastruktury v Bubnech na základě zmíněné studie. Vhodné řešení tak hledají zástupci institutu společně se společnostmi PREdistribuce, Pražskou vodohospodářskou společností, Pražskými vodovody a kanalizacemi, Kolektory Praha, Pražskou teplárenskou a Pražskou plynárenskou.
Bydlení jako v Kodyni či ve Vídni
„Nejdůležitější pro nás bylo, aby se spojily větší městské části, mezi kterými dnes leží ta obrovská plocha brownfieldu. Zároveň jsme chtěli, aby v tom místě, kde se Holešovice a Letná propojí, vznikl veřejný prostor pro obyvatele obou částí. Měl by tam proto být v budoucnosti velký park,“ uvedl architekt Ivan Reimann.
Právě výsadba stromů a další zeleně má přispět ke čtvrti šetrné k životnímu prostředí po vzoru evropských měst jako je Kodaň nebo Vídeň. Projekt byl ale v minulosti kritizován pro vysoké náklady, nedostatečnou plochu zeleně, větší zatížení přilehlých čtvrtí Letné a Holešovic a riziko, že si běžní obyvatelé nebudou moci nové byty finančně dovolit.
Stejná kritika se snáší na další brownfield v Praze, na kterém probíhá výstavba nových bytů, a to Nákladové nádraží Žižkov.
