Jednoduché zařízení, jehož pomocí si člověk zavolá pomoc stisknutím SOS tlačítka, dostal od magistrátu zelenou. Radní v pondělí vyhodnotili pilotní projekt městské firmy Operátor ICT s tím, že má velký potenciál, a doporučili jeho pokračování.

Přístroj v podobě náramku, hodinek či přívěšku je určen především pro seniory či osoby se sníženou soběstačností. Kromě detekce pádu člověka dokáže spustit alarm a umí monitorovat tělesné funkce, jako je například tlak či hladina cukru v krvi.

Chytré přístroje mají zabudované také GPS zařízení. Jeho pomocí lze kontaktovat zdravotní službu, blízkou osobu či městskou policii. V případě, že se člověk dostane do bezvědomí, se dispečink dozví jeho GPS souřadnice a může na místo vyslat pomoc. Operátoři každou situaci vyhodnocují individuálně a je v pozornosti nepřetržitě sedm dní v týdnu.

„Službu rozvíjíme proto, abychom důchodce udrželi v domácím prostředí a nemuseli je stěhovat do domovů seniorů,“ sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle něj město díky službě ve skutečnosti ušetří.

Hlasy seniorů: Už se tolik nebojíme

Městská společnost Operátor ICT projekt s názvem eHealth metropolitní systém tísňové a zdravotní péče spustila v říjnu 2018, letos v lednu jej pak vyhodnotila.

Do pilotního projektu se zapojilo 120 osob. Každá z nich využila alarm průměrně 5,4krát za měsíc, přičemž nejčastěji používanou funkcí byla detekce pádu. Tlačítko SOS každý klient využil v průměru 0,7krát za měsíc, ovšem ve třetině případů k jeho zmáčknutí docházelo omylem.

Z pilotního projektu vyplývá, že potřeba tísňové péče se výrazně zvyšuje po sedmdesátém roku života. Přibližně polovina klientů byla starší osmdesáti let. Většina z nich uvádí, že jsou se službou velmi spokojeni, cítili větší pocit bezpečí a mohou nadále vykonávat některé aktivity, na které by si jinak netroufli.

„Už se tolik nebojím, jsem taková klidnější a vlastně už ani tolik nepadám. Mám jistotu, že když zmáčknu ten čudlík, tak mi někdo pomůže,“ uvedla jedna z klientek v hodnotící zprávě.

Kdo službu zaplatí?

Oddechnout si mohou i rodiny důchodců. „Když jsem se o službě dozvěděla byla to pro mě velká úleva, protože maminka předtím upadla opakovaně. Jsme rádi, že jsme byli zařazeni do pilotního projektu a teď vnímám jako velký bonus, že s maminkou je někdo pravidelně v kontaktu,“ sdělila rodina jedné z klientek. „Náš tatínek je více v klidu, může jít bez obav s pejskem ven,“ zněl další komentář.

Tísňovou péči město zřídilo pomocí dvou provozovatelů sociálních služeb, Život 90 a Chytrá péče, jejichž zákazníci náramky nosili. Hlavní město spolupracovalo na projektu s Ústřední vojenskou nemocnicí, Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady, Gerontologickým centrem v Praze 8 a Českou alzheimerovskou společností a praktickými lékaři. Technologickou část dodalo ČVUT.

Cena služby se pohybuje okolo 500 korun měsíčně, přičemž většina zúčastněných uvádí, že by pro ně byla únosná částka 300 korun. Někteří dostávají sice příspěvek na péči, mnozí z nich jej ale využívají na jiné sociální účely. V pilotním projektu se ukázalo, že dvanáct procent lidí, kteří přístroj ke svému životu potřebují, dostatečné finance na zaplacení této služby nemá.

Navíc v Praze neexistuje jednotný dotační přístup pro tuto službu, městské části mají výše podpory odlišné a některé ji nepodporují vůbec.

Magistrát proto chystá dotační program sjednotit tak, aby z části přispívala metropole a z části městské části. „Služba by se dala koupit na trhu. Velmi důležitá je role města, které to zafinancuje tak, aby se lidem udržel životní standard,“ řekl primátor Hřib.

Poznatky z metropole mohou již brzy využít i jiné regiony. Rozvíjet projekt má nyní za úkol sociální odbor magistrátu.