Boom elektrokol nastal v Česku teprve na konci roku 2017. Už o rok později stouply prodeje o 30 procent. Dnes se jich prodá na 50 tisíc ročně.
Pražané je ale pro dopravu po metropoli využívají relativně málo. Podle jednatele společnosti e-kolo.cz Jakuba Ditricha se lidé v pražském provozu na dvou kolech bojí.
„Většina našich zákazníků říká, že si elektrokola kupují kvůli dovolené na Šumavě, aby se jim jezdilo pohodlně do kopců,“ vysvětluje Ditrich. Ten ve spolupráci s ekolo.cz pořádá i cykloškolu bezpečné jízdy po Praze s instruktorem.
„Zájemce si projede vybranou trasu městem, například z domova do práce a rozeberou si některé konkrétní dopravní situace z pohledu cyklisty,“ dodává Ditrich. V cykloškole se platí pouze odměna školiteli, která je 200 korun za hodinu. Doba absolvování včetně zaškolení, samotné jízdy a rozboru trasy trvá přibližně dvě až čtyři hodiny.
Rekordní investice
Klasická i elektrická kola podporuje i současné vedení magistrátu. „I když nikdy nebudou zásadní složkou dopravy v Praze, mají jako technologie 21. století komplementární význam,“ uvedl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. „Například v rovinaté Kodani fouká silný vítr, takže lidé na kole vykonávají stejnou námahu, jako když šlapou v Praze do kopce na klasickém kole,“ dodal Scheinherr.
Hlavní město sice letos investuje do rozvoje cyklistiky téměř 100 milionů korun, což je nejvíce v historii, jezdců na kolech ale výrazně nepřibývá. „Podíl cyklistiky je 1,5 procenta na dopravě ve městě. Za deset let se nic moc nezměnilo,“ říká Ditrich.
Páteřní cyklotrasy by podle něj bylo třeba vést i na úkor dopravy automobilové. „Logicky je většina veřejnosti, která jezdí auty, proti tomu,“ dodává Ditrich.
Metropole v uplynulém roce disponovala necelými 500 kilometry tras pro jízdní kola, přibližně 180 kilometrů vedlo odděleně od automobilové dopravy po cyklostezkách. Kromě dostavby cyklotras letos přibudou také cyklostojany.
