Tato elektrárna je vůbec nejstarčí na vltavské kaskádě.

Rychlouzávěr je relativně jednoduchý, avšak obří bezpečnostní prvek: jde o padesátitunovou ocelovou „desku“, která v případě potřeby dokáže za jakékoli neočekávané situace okamžitě zatarasit přívod vody k soustrojí turbogenerátoru. Například v případě poruchy strojů, kdy je třeba rychle uzavřít přítok, aby pohyb soustrojí nezhoršoval poškození.

Vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané Michal Kudrnáč připomíná, že za plného provozu se turbínou prožene 90 kubíků vody každou vteřinu – a tenhle příval umějí tabule rychlouzávěrů stopnout.

Po uvolnění tato „záklopka“, budící respekt svými rozměry 12 x 6,1 metru, prostě vlastní vahou sjede do dolní polohy – do pozice zavřeno – a do půl minuty je hotovo; přesně to trvá 27,4 sekundy.

Za všech okolností, bez potřeby jakékoli další energie. Voda, která na poslední elektrárnu Vltavské kaskády před Prahou přitéká nejen z Vltavy a jejích níže položených přítoků, ale zde už i ze Sázavy, se dál k jejím technologiím nedostane, dokud není rychlouzávěr zase vyzvednut. To mimochodem trvá o 11 minut dále nežli sjetí do spodní polohy.

Takové masivní zábrany má elektrárna ve Vraném dvě. Nyní se vyměňuje rychlouzávěr před soustrojím TG1; už loni prošlo výměnou jeho dvojče před tehdy rekonstruovaným TG2. Nově dodaný rychlouzávěr je třeba na místě sestavit ze tří dílů – a pak následuje ještě jeho montáž s usazením do zhruba 10 metrů hluboké komory, sdělil Deníku Martin Schreier z útvaru komunikace Skupiny ČEZ. „Do plného provozu se polovina výkonu Vraného vrátí v říjnu,“ připomněl, kdy se má TG1 roztočit naplno.

Po letech služby do šrotu

Stejně jako loni měněná zábrana před TG2 pocházel i původní rychlouzávěr turbogenerátoru s číslem 1 z roku 1936. Tenkrát elektrárna zahajovala provoz – přičemž to byla velká sláva, u níž nechyběl ani tehdejší prezident Edvard Beneš. Neznamená to ale, že by rychlouzávěry zahálely v desítky let trvající nečinnosti.

Svou práci trénují každý měsíc, protože se jejich funkčnost pravidelně ověřuje. A byť ty původní fungovaly spolehlivě a na pohled na nich nebylo vidět poškození, odborníci po testech vydali doporučení, že po bezmála devadesáti letech služby je již čas na obnovu, aby byla zaručena bezpečnost. Vedle výměny samotného rychlouzávěru Kudrnáč upozorňuje také na modernizaci jeho hydraulického ovládacího systému a pojezdových kolejnic.

V pořadí druhý zdejší rychlouzávěr byl vyzdvihnut na přelomu června a července s tím, že v příštích měsících zůstane soustrojí TG1 mimo provoz kvůli modernizaci. Už tedy se plánovalo, že nový segment bude mít elektrárna znovu od září. Oba staré rychlouzávěry skončily v železném šrotu.

Více funkcí elektrárny

Elektrárna ve Vraném nad Vltavou sloužící od roku 1936 je nejstarším energetickým zdrojem Vltavské kaskády. Má dvě soustrojí s Kaplanovými turbínami o výkonu po 6,94 MW (celkově tedy 13,88 MW), jež postupně procházejí modernizacemi.

Ročně vyrábí více než 60 milionů kWh elektřiny; to zhruba odpovídá spotřebě 20 tisíc domácností. A najíždí, když je třeba: elektřinu začíná dodávat do sítě už necelé dvě minuty po vydání pokynu.

Vodní dílo současně zajišťuje pravidelný průtok Vltavy směrem k hlavnímu městu – s minimálním odtokem 40 m3/s.

Vrané společně s nádrží ve Štěchovicích vyrovnává špičkový odtok z elektrárny Slapy – a nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou současně slouží jako dolní nádrž pro přečerpávací elektrárnu Štěchovice II. Elektřina vyrobená díky síle vody je oceňována jako bezemisní energie – a do budoucna se s ní právě zde počítá i k výrobě vodíku pro plnicí stanici pokusně zaváděných vodíkových autobusů.