VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ekologové varují před solením chodníků

Praha – Zákaz solení namrzlých pražských chodníků byl v úterý prolomen. Dle rozhodnutí městské rady se již od začátku února může opět k ošetření ledovky sůl používat.

18.1.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Povoluje to změna vyhlášky o schůdnosti komunikací, která do úterý zakazovala používání chemických materiálů k údržbě chodníků. Podle jejího dosavadního znění se náledí na pěších komunikacích mohlo sypat pouze drobným štěrkem.

Je to dobrá zpráva pro chodce? Pražští radní jsou přesvědčeni, že ano. Sůl je podle jejich mínění dosud nejúčinnějším posypem, zamezujícím úrazům na chodnících. Námitkami se však netají někteří ekologové a hlavně politici Strany zelených, kteří radě vyčítají nešetrný přístup k životnímu prostředí.

Nový pražský radní pro veřejnou správu a legislativu Lukáš Manhart (TOP09) navíc uvedl, že znění vyhlášky bylo rozšířeno o možnost solení schodů a lávek pro pěší.

„Zde kvůli námraze logicky dochází k vyššímu počtu úrazů chodců,“ vysvětlil Manhart. Vyhláška podle něj povoluje používání chloridu sodného (kuchyňské soli) a chloridu vápenatého a jejich směsi. V návrhu se uvádí, že tak mohou být ošetřovány jen strojně čištěné chodníky, schody a lávky. Nesmí pod nimi být ale uloženy inženýrské sítě a musí být „odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok.“ Výjimkou budou je extrémní jevy, jako ledovky a podobné kalamitní situace. V tom případě by město mohlo použít sůl i na dalších místech. „O tom, že se udělá povolená výjimka a posolí se to tam, kde se to normálně nesmí, budou rozhodovat odborníci, kteří ale budou muset svůj záměr sdělit příslušnému radnímu pro dopravu a radnímu pro životní prostředí. Bude to tedy posvěceno i z té zastupitelské části,“ ujistil primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Politici Strany zelených jsou proti

Tvrdý nesouhlas s obnovení solení už dříve deklarovali politici Strany zelených. Její představitel, bývalý pražský radní Petr Štěpánek upozornil, že novela vyhlášky, připravovaná náměstkem primátora Josefem Noskem (ODS) byla připravována v tichosti a bez účasti veřejnosti.

Problém kluzkých chodníků není podle Štěpánka ve vyhlášce do včerejška zakazující solení chodníků, ale v absenci jakéhokoli úklidu během zimy. Tvrdí, že město dle vlastní vyhlášky a usnesení rady o zimním úklidu komunikací neuklízí skoro polovinu chodníků.

„Ostatní se bude solit se všemi důsledky pro psí tlapky, boty Pražanů a škody na prosolených základech budov,“ dodává Štěpánek.

Proč by se podle ekologů rozhodně neměly namrzlé chodníky ošetřovat solí?

- na rozdíl od vlastní vozovky nejsou odkanalizované, sůl tedy stéká do základů budov, do trávníků a ke kořenům rostlin, do spodních vod.

- sůl poškozuje tlapky psů a jiných domácích zvířat. Psi se již tak pohybují po nepřirozeně tvrdém povrchu (asfalt, beton), kde utrpí drobné rány a oděrky. Do nich následně vniká sůl a způsobuje záněty a bolest. Rozměr bolesti výborně ukazuje rčení „přisypat do rány sůl.

- slanou vodu pijí i divocí živočichové, hlavně ptactvo, které má jinak omezený přístup k nezamrzlé vodě. Zpěvní ptáci v zimě po požití slané vody uhynou.

- sůl poškozuje karosérie automobilů, ničí řetězy a převodová zařízení kol a motocyklů, způsobuje škody na obuvi (slaná mapa po zimní vycházce).

- sůl prosakuje do základů budov a poškozuje jak ocelovou konstrukci, tak beton. Sodík zde nahrazuje jiné ionty a způsobuje rozpojení křemenné matrice a korozi betonu. U omítek a zdiva způsobuje hydroskopická sůl jejich vlhnutí a postupnou erozi i mechanické poškození při mrazech (v extrémním případě pukání vlhkého opakovaně mrznoucího a ohřívajícího se zdiva)

- v zeleni působí sůl několikerou škodu. Předně vytváří osmoticky nevýhodné prostředí, kdy rostliny mají problémy s přísunem vody, protože vysoká koncentrace iontů sodíku a chloru v půdě vytváří osmotický gradient jdoucí proti snaze rostliny natáhnout z půdy vodu. Rostlina tak usýchá i ve vlhkém prostředí.

- ionty sodíku vytěsňují kalcium, magnesium a draslík, stejně jako stopové prvky (Cu, Zn, Co). Rostlina tak přichází o živiny a chřadne.

- půda se působením soli a absencí správných přírodních pochodů slehává a její schopnost absorbovat vodu při průtržích klesá a přispívá tak k rychlejšímu odtoku vody, v extrému k záplavám.

- sůl poškozuje symbiotické mikroorganizmy u kořenů rostlin a způsobuje další oslabení dřeviny, v prosolených trávnících se začnou objevovat skvrny a trávník upadá.

- poškození solí je pozorovatelné i několik metrů od komunikace, při nesprávné aplikaci (např. velké krystaly soli aplikované z rychle jedoucího sypače) a nedodržování technologické kázně dochází k permanentnímu zasolení až na vzdálenost 20 metrů od komunikace.

- solení znečišťuje vodu a v případě průsaku do studní může způsobit i vážné poškození ledvin. Ke znečištění vody může dojít například při pravidelných splaších z komunikací nebo při průsacích z meziskladů soli.

Zdroj: SZ Praha

JAKUB KRUPKA, ČTK

18.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Revoluční ulice v Praze. Ilustrační foto.

Praha nechá vypracovat studii na proměnu ulice Revoluční

Popelnice na tříděný odpad. Ilustrační foto.
5

Praha koupí od AVE CZ akcie Pražských služeb. Skoro je ovládne

Záchranka: Příjem pacienta nemocnicí trvá i tři hodiny. Situace se ale zlepšuje

/INFOGRAFIKA/ Komplikovaných předání na urgentní příjem jsou už „pouze“ jednotky měsíčně. Problém je stále v nedostatku lůžek. Až tříhodinové zpoždění si podle interních dokumentů pražské záchranné služby, které získala redakce, na svůj vrub připsala letos v září motolská nemocnice, když od záchranářů nepřevzala ženu s příznaky mrtvice. Pacientku nakonec přijala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). 

Další schůzky s ANO? Hnutí nejprve představí Zemanovi menšinovou vládu

Hnutí ANO chce oslovit sněmovní strany s programovým prohlášením své menšinové vlády až potom, co záměr představí prezidentovi Miloši Zemanovi. Předseda hnutí Andrej Babiš před ustavující schůzí Sněmovny zopakoval, že vítěz voleb nedostal šanci na sestavení většiny, protože ostatní strany spolupráci striktně odmítly.

Pražští policisté zadrželi na začátku listopadu 241 kapsářů. Víc než loni

Husarský kousek se povedl pražským policistům, kteří na začátku listopadu zadrželi 241 kapsářů. Je to více než za celý loňský rok, kdy se podařilo dopadnout 189. Kapsáři se nejčastěji pohybují v širším centru hlavního města, tedy na Praze 1 a 2. Informovali o tom pražští policisté na svých internetových stránkách.

V pražských lesích přibylo 500 nových laviček. Oprav se dočkají i dětská hřiště

Hostivařský lesopark, Prokopské údolí, Divoká Šárka, Kunratický les či Chuchelský háj. Na řadě míst metropole mohou návštěvníci narazit na obnovená posezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT