Přístroj nahrazující činnost plic a srdce zachránil život i jednašedesátiletému Jaroslavu Čtvrtečkovi. Neléčil se však s covidem, kvůli srdeční vadě trpěl dlouhodobě nevolností a špatně se mu dýchalo. Plánovaná operace srdce však byla odložena kvůli přetíženosti nemocnic.

Pětiprocentní šance

Jednoho dne však v práci zkolaboval u oběda. V klíčovém okamžiku mu naštěstí pomohli kolegové a okamžitě zavolali záchranku. „Od lékaře jsme se dozvěděli, že zástava srdce trvala 58 minut a že je napojený na přístroje s pětiprocentní šancí na přežití. Pochopila jsem, že se s tatínkem máme přijít rozloučit,“ vzpomíná dcera Denisa Čtvrtečková.

Z umělého spánku ho lékaři začali probouzet po dvou dnech, na ECMO byl připojený přes týden. Ve zdravotnickém zařízení si nakonec poležel dva měsíce.

Přístroj sám o sobě neléčí, pomůže jen překlenout kritické období. Používá se v případech, kdy standardní léčba nepomáhá a selhává srdce nebo plíce.

Národní očkovací centrum vzniklo v hale O2 universum.
Babiš se chlubil očkovacím centrem bez vakcín. Není to konkurence, tvrdí Praha

Jaroslav Čtvrteček má díky této technologii nejhorší za sebou. „Nyní se cítím dobře, cvičím a trénuji chůzi. Těším se, až budu moci chodit na výlety,“ vypráví. „V umělém spánku měl sen, že se mu to stalo, když se popral v hospodě,“ dodává dcera. V příštích dnech je také objednaný na očkování proti covidu.

V současné době jsou přístroje ECMO silným bojovníkem proti onemocnění, které způsobuje koronavirus. Prvního covidového pacienta ve VFN připojili loni 15. března. „Měli jsme velké obavy, jak to dopadne, jedním z prvních byl taxikář, kterému byl podáván remdesivir,“ říká ředitel VFN David Feltl.

Aktuálně je na ECMO osm pacientů. Od začátku šíření covidu na ně lékaři připojili 86 lidí. „Průměrná doba připojení covidových pacientů je 15 dní, déle než u pacientů s jinými chorobami, což je náročnější. Z nich 20 procent zemře a dalších 20 procent odpojíme s tím, že nemají šanci na přežití,“ říká Jan Bělohlávek, koordinátor ECMO týmu.

Pacienti jsou obézní

Statistiky ukazují, že více než dvě třetiny z nich jsou muži, průměrný věk je 54 let. Většina z nich také trpí obezitou, průměrná váha je 102 kilogramů.

Celkově se na jednotkách intenzivní péče ve VFN léčilo s covidem tisíc pacientů. Zatímco loni dosahovala úmrtnost čtvrtinového počtu, letos už zemřelí tvoří přibližně třetinu. „Dělá nám to vrásky. Za vyšší úmrtnost nemůžou nové mutace, nýbrž doprovodné bakteriální infekce,“ vysvětluje Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče VFN.

Pietní místo za oběti covidu vzniklo na Staroměstském náměstí v Praze.
„Společně budovaný soucit“ potrvá. Pietní místo za oběti covidu upravili skauti

Bakterie se podle něj na zahlcené JIP dostávají při převozech z jiných nemocnic nebo si je lidé předávají mezi sebou, typicky se přenášely na rukávech ochranných obleků. „Tyto bakterie jsou vázané na nemocniční prostředí a zdravým lidem neubližují. Člověka s oslabeným organismem mohou zabít,“ říká.

„Mohou za to i nesmyslná izolační opatření, ta nejsou potřeba, když je personál oočkovaný nebo promořený. Kombinézy jsme zrušili, abychom si nepřenášeli bakteriální infekce mezi lůžky. Chodíme jen v ústence, čepici a rukavicích. Dezinfekce na gumovém povrchu nefunguje a systém dvojích rukavic je nesmyslný,“ dodává Balík.