TOMÁŠ HOLUB katolický kněz, druhý biskup plzeňský
close Tomáš Holub. info Zdroj: ČTK/Pavel Němeček zoom_in

1. Co si myslíte o aktuální snaze prosadit zdanění náhrad církevních restitucí? Co by to pro církev znamenalo, jak by v takovém případě reagovala?

Opakuji to, co jsem říkal již mnohokrát: tyto snahy vnímám jako politický populismus, protože každý, kdo se alespoň trochu vyzná v českém právním řádu, ví, že se jedná o věc zcela nemožnou a protiprávní. Já pevně věřím, že žijeme v právním státě a že tedy k této věci skutečně nedojde.

2. Jak probíhají církevní restituce v západních Čechách? Kolik majetku už církev získala zpět?

To, co vidím jako charakteristické pro restituční proces v západních Čechách je, že se téměř ve všech případech daří řešit sporné věci dohodou mimo soud. Na společném setkání se zástupci měst a obcí jsme se shodli, že to je cesta smysluplná pro obě dvě strany. Restituční proces teď vnímám jako příležitost pro nové možnosti spolupráce, nikoliv jako ukončení jednání s obcemi. To je pro mě zásadní. Podle předběžných informací bylo ze strany organizačních složek státu vydáno zhruba osmdesát až devadesát procent majetku, o který církev požádala. Zbývající část dosud nevydaných pozemků často čeká na zpracování geometrických plánů či vyřešení složitějších souvisejících technických otázek.

3. Měly církevní restituce nějaký konkrétní pozitivní dopad pro lidi v místech, kde už zdárně proběhly?

Jako příklad dobrého dialogu završeného mimosoudním uzavřením restituční záležitosti lze uvést např. Všeruby u Plzně, se kterými se místní farnost dohodla na předání hřbitovního kostela, který může tak do budoucnosti být využíván i pro civilní pohřby.

JIŘÍ ZIMOLA hejtman Jihočeského kraje (ČSSD), předkladatel novely zákona
close Jiří Zimola info Zdroj: Deník/Václav Pancer zoom_in  

1. Proč by měly být restituce zdaněné?

Restituce je finanční náhrada, která nemá charakter dotace, neboť není jakkoliv účelově vázána, a svojí paušální povahou je spíše darem, neboť se jedná o finanční prostředky vyplacené jako paušální částka za nevydatelný majetek či dar církevním právnickým osobám. Považuji proto za spravedlivé, aby byl přístup ke zdanění darů v této zemi pro všechny stejný. Zároveň myslím, že je vhodné, aby byl nynější postoj k restitucím církevního majetku přiblížen dřívějším podmínkám u restitucí fyzických osob a ze státního rozpočtu byla vyplacena adekvátní částka vůči způsobeným křivdám a jiným úlevám, které církevní subjekty požívají. Dodávám, že bez ohledu na iniciativu Zastupitelstva Jihočeského kraje se ČSSD k této myšlence již v minulosti přihlásila.

2. Měly by být zdaněné také příspěvky církvím od státu? Myslíte, že by v tuto chvíli měl návrh na zdanění finančních náhrad církvím podporu u vedení ČSSD?

Ano měly. Jedná se vlastně o dary, neboť toto finanční plnění není nikterak účelově vázáno. V tuto chvíli zákonodárná iniciativa naráží na komplikovanou politickou situaci. Jsme svědky hned několika předvolebních kampaní, a tak je toto téma mnohdy překrucováno, podporováno či odsuzováno v mnoha dalších souvislostech. Myslím si ale, že tajné hlasování o tomto návrhu by se od veřejného hodně lišilo.

3. Jaké by podle vás mělo být konkrétní využití takto získaných prostředků?

Zhruba 600 milionů korun ročně je částka, která by rozhodně měla nejrůznější využití. Nebudu ale vyzdvihovat jednu potřebnější oblast nad jinou, čtenáři si jistě dovedou představit, na co by se peníze daly použít.

Pražský deník se ptal: Souhlasíte se zdaněním církevních restitucí?Milan Badal, tajemník Dominika Duky
Sice se lidově říká restituce, ale jde o částečnou nápravu majetkových křivd vůči církvi. Není to uvedení do původního stavu. Proto jsem proti zdaňovaní něčeho, co se vracelo jako ukradené. Podstatnější je jiný pohled, z navráceného majetku a prostředků, se kterými se následně hospodaří, církve platí daně jako každý řádný hospodář. Pokud by se hodnota majetku snížila dodatečným zdaněním, pak by církevní podniky platily méně na řádných daních.

Marta Semelová, zastupitelka Prahy za KSČM
Určitě jsem pro zdanění takzvaných církevních restitucí. Primárně si totiž myslím, že tento majetek neměl být vůbec nikdy vydán, protože církvím nepatřil. Určitě by tedy měl být zdaněn. Všichni platíme daně, tak proč ne církev?

Vladimír Zikmud, Českobratrská církev evangelická
S daněním příjmů z finančního vyrovnání nesouhlasím. Jedná se o finanční náhrady za majetek, o který církev přišla ne vlastní vinou, a který v našem případě většinou není možné vydat fyzicky. Danění proto považuji za nelogické a nesystémové. Pokud by však k něčemu takovému nakonec došlo, patrně se s tím smíříme. Poslání církve tkví v důležitějších oblastech.

Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference
Jsem proti. Zákon o částečném majetkovém vyrovnání je jasný a platí, není potřeba nikoho za nic trestat. Myslím, že ke zdanění nedojde i proto, že by se jednalo o jednostranné porušení platných smluv. V samot-ném restitučním zákoně je výslovně uvedeno, že finanční náhrada nepodléhá žádnému zdanění ani poplatkům. Nedovedu si představit, že by se to dalo udělat bez zpronevěření principům právnímu státu.

Jan Kysela, ústavní právník
Mně se to nepozdává. Musím na to hledět skrz prsty, protože se mi zdá, že to míří proti dohodám, které byly již dříve uzavřeny. Z hledis-ka ústavního práva je to pochybný krok. Je totiž otázkou, v jaké výši by ta daň byla vyměřena. Považuji to za téma s voličským potenciálem, možné tedy bude všechno.

 Jiří Koubek, šéf pražské TOP09
Jsem samozřejmě proti zdanění církevních restitucí. Protože se jednalo o nápravu jedné křivdy, a spáchat hned poté další křivdu je nehoráznost. Ukradnout majetek, zadržovat ho řadu let, pak ho vrátit a požadovat z něj zpátky daně. To podle mě může vymyslet jen komunista nebo chorý mozek.

 Čtěte také: Jsou praktičtí lékaři dostatečně odměňováni?