„Dunaj má charakter horského toku, navíc jsou na něm různé turbulence a víry. Vltava je v Praze díky jezům klidná, je to kanalizovaná řeka s hloubkou dva až tři metry,“ vysvětlila ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

Záleží hlavně na kapitánovi

„Měl jsem možnost plavit se na Dunaji v Bratislavě. Jeden otáčecí manévr zabere 200 až 300 metrů. Na Vltavě jezdíme v podstatě na rybníku,“ říká Dušan Sahula, bývalý ředitel pražské paroplavby a ředitel spolku Středočeské vodní cesty.

I když se při pohledu z Karlova mostu může zdát, že Vltavu chaoticky křižuje velké množství lodí, vše má svůj řád. Jakmile se plavidlo dá do pohybu, díky informačnímu systému o něm ostatní kapitáni ví. Mezi sebou pak komunikují zvukovými signály.

Podle Zdeňka Bergmana, ředitele společnosti Pražské Benátky provozující městské přívozy, záleží hlavně na schopnostech kapitána. „V hustém městském provozu, jako je na Vltavě, je důležitý vizuální kontakt a pozornost kapitána, nikoliv sledování obrazovek,“ říká.

Na bezpečnost na nejdelším českém toku dohlíží dozorové orgány Státní plavební správy. Lodě navíc podléhají pravidelným technickým prohlídkám.