Ministerstvo ústy své ředitelky tiskového odboru Lenky Brandtové sdělilo, že v pátek minulého týdne případ historického domu analyzovala rozkladová komise. „Rozhodnutí k tomu vydá až paní ministryně. Termín zatím neznám," doplnila Brandtová. Srocení oponentů před magistrát svolal Vítězslav Praks z Občanského sdružení Monitoring RING.

„Organizovali jsme tento protest již potřetí. Pokaždé úspěšně. Pokaždé zástupci státní správy a samosprávy nás na televizní kamery ujistí, že dům bude zachráněn a že tento kontroverzní projekt skončí. Ovšem vždycky, jakmile poklesne mediální pozornost, v tichosti se opět snaží tento projekt prosadit. Protest jsme uspořádali symbolicky k 1. červenci, tedy k Světovému dni architektury," uvedl Praks s tím, že chce zdůraznit, že tento spor není sporem tradicionalistů.

Proti tomuto projektu stojí spolu s občany jak památkáři, tak i architekti, protože nesouhlasí s tím, aby na takto exponovaném místě byla postavena tak architektonicky průměrná stavba Obchodního centra.

O secesním domu z konce devatenáctého století, respektive o jeho zachování či zániku, se vedou horečné diskuze už dva roky. Investor potažmo majitel chce objekt zbourat a postavit na jeho místě prosklenou administrativní novostavbu s názvem Květinový dům. Investorem je James Woolf (jeho manželka a maminka jsou z Česka) a čas od času představí svou vizualizaci nové budovy, který by měl historickou stavbu nahradit. Investice novostavby je odhadována na zhruba na miliardu korun.

Proti demolici je řada architektů

„Nezpochybňujeme právo majitele koupenou nemovitost využívat. Investor však koupil dům v památkové rezervaci, v ochranném pásmu UNESCO, nemohl se ani v dobré víře domnívat, že mu někdo povolí dům zbourat. Samo Ministerstvo kultury vydalo stanovisko, že povolení k bourání, které vydal kontroverzní ex památkář Jan Kněžínek, bylo vydáno v rozporu se zákonem," glosoval Vítězslav Praks. Proti zbourání domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice je řada architektů. Za jeho zachování podepsalo petici přes 14 tisíc lidí. Proti záměru investora se oficiálně postavilo třináct odborníků na architekturu a umění z Akademie věd, kteří jsou přesvědčeni, že v řízení o odstranění stavby se nedbale posoudila architektonická a urbanistická kvalita domu.

Problém může skončit i u starosty

Proti demolici vystoupil také Martin Mádl, historik umění Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. V Senátu připomněl další významné stavby autora domu na Václavském náměstí, architekta Bohumíra Kozáka, stojící v pražské Růžové ulici, Holešovicích nebo Poděbradech. „Bezohledně ničit budovy na Václavském náměstí je jako ničit část historie," řekla a připomněl důležité události z let 1968 a 1989, které se odehrály v centru Prahy a výrazně se zapsaly do československých dějin. Mádl zároveň uvedl, že demolici nechápe ani jako občan Prahy, ani jako historik umění.

Praha je pátý nejbohatší region EU, příčinou této skutečnosti podle Vítězslava Prakse není jen výhodná poloha Prahy, ale celá magie Prahy, na níž se památky podílejí významným podílem.

„Kvůli novému obchodnímu centru asi nikdo nepřijede. Lidé však přijedou kvůli kráse Muzea, Václavského náměstí. Majitel parcely, investor nemá právo tuto hodnotu navždy a nevratně zničit," uzavřel Praks.

Podle dostupných informací by ministerstvo kultury mohlo své stanovisko sdělit v řádu několika týdnů. Záleží však na současném politickém vývoji vlády v demisi. Není ale vyloučena ani další alternativa že tento „horký brambor" ministerstvo přehodí do rukou Oldřicha Lomeckého, starosty Městské části Praha 1.

Záměr likvidace historického domu nechápaly v minulosti i další osobnosti veřejného života například zesnulý prezident Václav Havel intervenoval o záchranu objektu dopisem někdejšímu ministrovi kultury Besserovi. Ten nakonec musel odstoupit ze své funkce kvůli podezření z nezákonného jednání, ovšem v jiných souvislostech.