Báňští záchranáři nejezdí k propadům země až z Karviné, ale v Motole nedaleko nemocnice má sídlo jejich stanici, která je vybavena i tréninkovými prostorami a šachtou. I když zaměstnává horníky i z Karviné.

„Pracoval jsem na dole v ostravsko-karvinské pánvi, kde jsem pak dělal i jako dobrovolný záchranář. Pak byla možnost dostat se do Prahy. No a přítelkyně se nechtěla vrátit do Ostravy, tak jsem v Praze zůstal a musím říct, že bych neměnil,“ popsal svůj příběh Ondřej Přibyl.

Největší zásah byl při propadu stavby tunelu Blanka, pak také při závalu v domu v Soukenické ulici,“ vyjmenoval Vlastimil Modroch, zástupce ředitele Hlavní báňské záchranné stanice Praha. Podle něj všechny tři propady při budování největšího tunelu pod Prahou byly se šťastným koncem hlavně proto, že nad nimi nebylo zastavěné území.

V minulosti se zem propadala v oblasti Proseka, kde se v historii dobýval pískovec. Záchranáři také připomněli, že problémové je podloží na Strahově na stadionech. „Ujíždí tam svah a jsou porušeny trativodky,“vysvětlil Mudroch.

close zoom_in Dlouhá historie

Historie báňských záchranářů sahá až do roku 1897.

V pražském Motole jsou od roku 2003. Denně jsou v motolské stanici 24 hodin přítomná četa, která je při ohlášeném neštěstí připravena okamžitě vyrazit.

„Celkem má stanice 52 zaměstnanců. Na speciální akce si najímá lékaře, a pokud je potřeba, tak i potápěče.

Ve čtvrtek si prostory u důlních záchranářů prohledl i primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Podíval si na tréninkovou šachtu a zkusil si průchod v zamořeném dole.

„Při neštěstích někdy není vůbec vidět ani na krok kvůli zamořenému prostoru prachem. Musíme si proto i tohle prostředí nacvičit.

Používáme k tomu filmový plyn,“ vysvětlil Vladimír Herold, hlavní mechanik.