Expozice mapuje minulost i současnost této formy bydlení na území naší republiky od dob Rakouska-Uherska až po současnost. Výstava je instalována před budovou stavební fakulty ČVUT a až do konce ledna jsou tu k vidění jak historické, tak novodobé fotografie, dokumenty a texty.

Autorům expozice se podařilo získat zajímavosti z archivů a připojit k nim novodobé snímky úspěšných družstevních projektů, které vznikly díky spolupráci s obcemi. „Návštěvníci získají přehled o počátcích družstevnictví v dobách Rakouska-Uherska, jeho rozmachu v období první republiky a vzletech i pádech, které ho provázely za socialismu. Prostor je také věnován současnému vývoji a trendům v družstevní bytové výstavbě a je doplněn i o zajímavé příklady ze zahraničí,“ přibližuje obsah výstavy její kurátorka Anna Marie Černá z Fakulty stavební ČVUT.

Iniciátorem výstavy je spolek DoDružstva, jehož cílem kromě jiného je ukázat veřejnosti, že v družstevní výstavbě je budoucnost. „Denně komunikujeme s desítkami zájemců o družstevní bydlení a otázka, jak budou města podporovat dostupné družstevní bydlení a kdy budou hotové první takovéto projekty, je ta nejčastější. Věříme, že družstevní výstavba je dobrou možností jak překonat současnou krizi bydlení a umožnit vlastní bydlení zejména mladým lidem, kteří si ho nyní často nemohou dovolit. Družstva nejsou reliktem minulosti. Naopak jsme přesvědčeni, že právě moderní technologie, které zásadním způsobem proměňují možnosti zadávání zakázek, jejich kontroly, způsoby sdružování, komunikace a hlasování lidí a možnosti financování realitních projektů, návrat družstevní výstavby umožní,“ podotýká zakladatel spolku DoDružstva.cz Jan Eisenreich.

Organizátory venkovní výstavy jsou kromě DoDružstva z.s. také Česká společnost pro rozvoj bydlení z.s. a Fakulta stavební ČVUT v Praze.

Praha jako družstevník

Ve většině projektů, které v posledních letech na území Česka vznikaly, se angažovala velká bytová družstva, ale představy o tom, jak s pomocí družstevního bydlení zlepšit situaci na trhu s bydlením, má i Hlavní město Praha. Pražská koalice se v závěru roku 2020 totiž shodla na plánu podpory družstevního bydlení, který připravila pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN).

„Aktivní účast města má mnoho podob. Jednou z ověřených cest je i družstevní výstavba bytů, na níž město participuje tím, že spoluzaloží bytová družstva, stane se jejich členem, poskytne vhodné stavební pozemky a na těchto pozemcích zřídí družstvům právo stavby až na 99 let. Náklady na pořízení družstevního bytu se tím sníží až o třetinu oproti tržním cenám v dané lokalitě,“ říká Kordová Marvanová.

Výstavbu družstevních bytů mají ve svých plánech také developeři. „Družstevní bydlení je dnes plně etablovaný a jasně standardizovaný produkt, o nějž se zajímají lidé všech generací,” říká David Jirušek, tiskový mluvčí společnosti FINEP, která projekty s družstevními byty realizuje napříč hlavním městem. „Této formě výstavby se věnujeme již od roku 2011 a můžeme konstatovat, že v uplynulých dvou letech zájem o pořízení si družstevního bytu mírně, ale setrvale roste,“ dodává Jirušek.

Podobný trend zaznamenává například i Česká spořitelna, poskytující financování jak fyzickým, tak právnickým osobám. „Ve srovnání s předchozími měsíci v poslední době sledujeme ze strany fyzických osob několikanásobně vyšší zájem o financování družstevních bytů, a to napříč celou Českou republikou,“ potvrzuje Lukáš Kropík z České spořitelny.

Družstva v minulosti
Zatímco první vůbec doložené družstvo na světě založili skotští tkalci v roce 1761, u nás začala vznikat zhruba o sto let později. Za první družstvo ve střední Evropě je považovaný Gazdovský spolek založený v roce 1845 na území dnešního Slovenska. Nejstarším družstvem na našem území pak byl První pražský spořitelní spolek z roku 1847. Skutečný rozvoj družstevních spolků všeho druhu ale začal až po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství a robota.