"V bytech na Jižním Městě jsme v roce 2006 vyměnili dvakrát více stříkaček než rok předtím," řekl Tomáš Hajný ze sdružení Eset - Help. Sídlištní byty představují relativně uzavřenou komunitu, k níž se streetworkeři dostávají pomalu a postupně, jejich význam ale roste.

Na Jižním Městě, kde žije zhruba 80.000 lidí, evidují pracovníci terénních služeb asi 3500 uživatelů drog. Drogově závislí ze sídlišť většinou ještě neklesli na dno, mají byty, často jsou zaměstnaní, objevují se mezi nimi dokonce matky na rodičovské dovolené.

Některá sídliště však zmapována nejsou. Například na Černém Mostě je údajně možné najít použité injekční stříkačky i na místech, kde se pohybují děti. Horší situace je i v Nuslích, které jsou specifické romskými uživateli heroinu. Někteří z nich vůbec nevědí o možnostech výměny stříkaček.

Problém spočívá podle terénních pracovníků mimo jiné v systému financování. Dotace se totiž udělují na základě vykazovaného počtu injekčních stříkaček. "Je jasné, že na hlavním nádraží vyměníme mnohem více stříkaček než na sídlišti," podotkl Ondřej Novák ze sdružení Drop In. Do dotačních formulářů ani není možné přesně vyplnit některé kolonky, například čas poskytování služeb. Návštěva bytů uživatelů drog je pro úředníky neprůhlednou službou, dotace se proto více udělují programům zaměřeným na centrum města.

Streetwork neboli terénní služby spočívá především ve výměně stříkaček, poradenství a nabízení kondomů a testů na HIV či žloutenku. V Praze streetwork poskytují například sdružení Sananim, Drop In, Progressive a Eset - Help.

V roce 2006 evidovali pražští streetworkeři celkem 6347 klientů a vyměnili 105.544 stříkaček. Základní drogou v Praze je původně substituční látka subutex, která je levnější než heroin a při nitrožilní aplikaci má podobné účinky. Stabilní oblibě se těší pervitin a na scénu se prý vrací heroin.