Celkem sedm architektonických soutěží na dostavbu už má za sebou Staroměstská radnice. Na konci příštího roku bude vypsána další. Radní včera souhlasili s tím, že budoucí podobou radnice a jejího okolí se bude zabývat pracovní skupina odborníků z oblasti architektury, památkové péče, archeologie historie a umění.

„Jsem přesvědčen, že po všech historických a archeologických bádáních dospějeme k vyhlášení soutěže,“ potvrdil Deníku Jan Kněžínek, šéf památkového odboru magistrátu. Na místě, kde je v současnosti parčík s lavičkami, by si novou budovu dovedl klidně představit. A co v ní bude?

„To bude rovněž předmětem diskuzí. Třeba stálá expozice o historii města,“ navrhl Kněžínek, který je také členem poradního sboru.

Ostatní členové odborné komise jsou k nové architektonické soutěži poněkud skeptičtí. „Nejdříve musíme sebrat historický materiál, posoudit, co se na náměstí hodí a co ne. Součástí práce komise má být tak diskuze s veřejností. Teprve pak zvážíme, zda je reálné přistoupit k soutěži,“ sdělil Deníku Michael Zachař, ředitel Národního památkového ústavu.

Složení pracovní skupiny pro revitalizaci Staroměstské radnice a okolí

Dragoun Zdeněk - vedoucí archeologického oddělení Národního památkového ústavu
Hejma Petr - starosta Prahy 1
Jerie Pavel - generální ředitel Národního památkového ústavu
Kněžínek Jan - ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu
Knížák Milan - generální ředitel Národní galerie Praha
Kotalík Jiří - docent Akademie výtvarných umění Praha
Ledvinka Václav - ředitelodboru Archivu hl. m. Prahy
Lukeš Zdeněk - historik architektury, kancelář prezidenta republiky ČR
Pavlík Milan - architekt
Sedlák Jan - architekt a urbanista
Votava Bořek - ředitel Útvaru rozvoje hl. m. Prahy
ZachařMichael -ředitel Národního památkového ústavu

Radnice vystaví dřívější pokusy

Součástí diskuzí nad podobou radnice a náměstí bude také výstava všech architektonických soutěžních návrhů, která se uskuteční letos v srpnu. Jeden z historických návrhů si oblíbil současný ředitel Národní galerie Praha. „Pyramida Josefa Gočára z roku 1910 byla jedním z návrhů, který mě zaujal a pro který bych klidně zvedl ruku,“ svěřil se s osobním názorem Milan Knížák. Není si ale jist, zda poradní tým dospěje k soutěži. „Musíme zjistit, zda je vůbec další budova v centru potřeba a jak ji využijeme,“ dodal Knížák. Podle něj na náměstí nemá co dělat poněkud uměle vytvořený parčík s lavičkami, trávníkem a stromky.

Soutěže na dostavbu radnice
1899 – první soutěž byla vypsána ve dvou kolech. V zadání bylo, že tehdejší neogotické křídlo zůstane zachováno, ale jeho průčelí se může změnit.
1905 – druhá soutěž skončila bez vítěze.
1909 – 1910 – ztéto soutěže vzešel originální návrh Josefa Gočára na stupňovitou pyramidu, vztyčenou v bloku domů mezi Malým a Staroměstským náměstím. Projekt však nebyl oceněn. Zároveň žádný z projektů nebyl připuštěn až do realizace; mezitím vypukla první světová válka.
První republika – koncem 30. let byly vypsány ještě dvě soutěže, ale doba protektorátu zase všechno zhatila.
1945 – rozporuplně přijímaná novogotická část byla poškozena bombardováním a následným požárem.
1947 – soutěž řešila problém dostavby po novém křídle. Závěr soutěže: novogotickou část definitivně strhnout, až na jedno pole, které je nezbytné jako statické zajištění radniční věže. Výsledky soutěže opět nedošly realizace – Vítězný únor obrátil zájem společnosti jiným směrem.
1967 – soutěžudělila výjimečně 1. cenu a o vítězném projektu se uvažovalo jako o kandidátovi na skutečnou realizaci. Během přípravy přijely do Prahy tanky a všechno zase bylo jinak.
1987 – soutěž byla snad nejvíce obsazena co do počtu účastníků, téměř dvě stovky architektů. Výsledky byly vyhlášeny v roce 1988 (k únorovému výročí) a vyvolaly neobyčejně bouřlivou veřejnou diskusi, nejen o radnici, ale o architektuře vůbec. Soutěž nedošla realizace, neboť opět došlo k zásadním společenským změnám.
1988 –vcentru mezitím probíhaly další úpravy; roku se například přestavělo Staroměstské náměstí do současné podoby,kdy je součástí pěší zóny.

 

Takto vypadala Staroměstská Radnice v roce 1830Návrh JosefaGočára z roku 1909 Návrh J. Čejky z roku 1967

Nikdo neví, co se skrývá pod náměstím

Staroměstské náměstí je národní kulturní památkou od roku 1995. Podle archeologů jeho podzemí skrývá bohaté nálezy, které odborníci neváhají nazývat pražskými Pompejemi. Ještě nikdy se archeologové pod náměstí nepodívali. „Mohou tam ležet zbytky románského paláce,“ sdělil Zdeněk Dragoun, vedoucí archeologického oddělení pražského Národního památkového ústavu. Podle něj bude nezbytné provést před případnou dostavbou radnice rozsáhlý archeologický průzkum.