Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dostavba Staroměstské radnice je v nedohlednu

Staré Město - Architekti a historici varují před zbrklým rozhodnutím a jako odstrašující příklad uvádějí přestavbu kasáren na náměstí Republiky.

23.9.2009 1
SDÍLEJ:

OSMÝ POKUS. Místo po vyhořelé části Staroměstské radnice stále láká k dostavění. Podaří se to nyní?Foto: Milan Jaroš

Má ze Staroměstského náměstí zmizet pomník Jana Husa a naopak se tam vrátit mariánský sloup nebo kašna? Má se dostavět východní křídlo Staroměstské radnice zničené na sklonku druhé světové války? Nebo tam má zůstat park a možné archeologické unikáty necháme zatím pod zemí?

Odlišné názory

O tom a o dalším postupu v revitalizaci Staroměstského náměstí včera diskutovali historici, architekti, památkáři ale i laická veřejnost na mezinárodní konferenci Revitalizace Staroměstské radnice a okolí: Možnosti a limity.

Zde byly představeny dílčí výsledky analýzy, kterou si magistrát zadal v roce 2007. Pracovní skupina čítala dvanáct členů, kteří mají na věc mnohdy odlišný názor. „Na čem jsme se ale shodli, je to, že se nemůže jednat jen o případné dostavbě Staroměstské radnice, ale věc se musí pojmout jako revitalizace širšího prostoru Staroměstského náměstí,“ říká předseda pracovní komise a historik architektury Jiří Kotalík a dodává: „Nejdůležitější je, aby nebyla soutěž od počátku svým špatným zadáním odsouzena k neúspěchu.“

Je dostavba nutná?

Naráží tak na to, o čem se mnozí odborníci přou. Je vůbec dostavba Staroměstské radnice nutná? „V blízkém i vzdálenějším okolí je množství galerií, restaurací, kongresových sálů, které často těžce bojují o klienty. Proto zde další podobná budova není potřeba,“ domnívá se Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.

Že zde nebude ani další administrativní budova, potvrzuje i primátor Pavel Bém (ODS). „Praha nepotřebuje nové prostory na Staroměstském náměstí,“ tvrdí.

Nechat to potomkům

Proto se naskýtá otázka, zda je současný stav nutné měnit, navíc když se většina Pražanů nedívá na tento nápad s pochopením. „V nedávné minulosti se zastavělo proluk dost, můžeme tedy přece něco nechat budoucím generacím, ať mají co řešit,“ myslí si Šefců.

„I to je legitimní myšlenka. Jak řekl architekt Jan Sokol, velkým architektonickým počinem je někdy na určitém místě nepostavit nic,“ přitakává Kotalík.

Zakrýt zadní fasády

S tím ale nesouhlasí další účastníci konference. „Skvrnou Staroměstského náměstí jsou odkryté zadní fasády, které by měla zakrýt nějaká menší budova,“ domnívá se architekt Kamil Dvořák. „Stromy v parčíku dnes sice milosrdně tyto fasády zakrývají, ale NPÚ nepovažuje současný stav za definitivní. Navíc park v historickém centru města je opravdu nezvyklým luxusem,“ doplňuje Věra Kučová z Národního památkového ústavu.

Všichni odborníci se tedy shodují v tom, že se musí vyřešit revitalizace náměstí jako celku.

Knížákovy tamvaje

Se zajímavým nápadem přišel ředitel Národní galerie Milan Knížák. „Problém Staroměstského náměstí je problémem celé Prahy. Vytěsnili jsme obyvatele z centra, ze kterého se stává skanzen. To ale vadí i inteligentnějším turistům. Náměstí by se mělo oživit, například znovuzavedením tramvajové linky. Jsem také pro odstranění pomníku Jana Husa, který pro toto místo není vhodný. Mohl by ale oživit například zdevastované Karlovo náměstí,“ domnívá se.

Architekti a historici nakonec varují před zbrklým rozhodnutím a jako odstrašující příklad uvádějí nešťastnou přestavbu kasáren na náměstí Republiky v obchodní centrum.

V brzké budoucnosti se tak změn náměstí nedočká.

Historie soutěží

V průběhu posledních více než sta let bylo na přestavbu či dostavbu východního křídla Staroměstské radnice vypsáno již osm soutěží, ani jedna ale neměla svého vítěze, jehož návrh by se realizoval.

První soutěž byla vyhlášena v roce 1899, městu se totiž nelíbilo východní křídlo radnice ze 40. let 19. století. Soutěž se poté opakovala ještě třikrát – v roce 1903, 1909 a 1938. Na sklonku druhé světové války křídlo vyhořelo, a tak se začalo mluvit o jeho dostavbě. Pátá soutěž byla vypsána hned v roce 1946, další tři v letech 1963, 1969 a 1988.

Všech soutěží se doposud zúčastnilo 1500 architektů, kteří přednesli 500 návrhů. Ani jeden ale nebyl nikdy porotou vybrán.

Vrátí se mariánský sloup?

Je to již 91 let od doby, kdy Franta Sauer, žižkovský bohém a kamarád spisovatele Jaroslava Haška, spolu s dalšími Žižkovany strhl mariánský sloup, který stál na Staroměstském náměstí od roku 1650.

Od té doby se neustále diskutuje o jeho možném navrácení na původní místo. Po pádu komunismu dokonce vznikla Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Především díky ní a dalším nadšencům je postupně vyráběna kopie původního sloupu. Pohnutou historii památky připomíná výstava Příběh mariánského sloupu v muzeu Karlova mostu, který zahrnuje období od roku 1648 do současnosti.

Živá legenda

„Chtěli bychom pozvat všechny, kteří se tohoto příběhu mají možnost dotknout, neboť on sám je legendou živou, pokračující, plnou naděje, legendou nejen pražskou,“ říká akademický sochař Petr Váňa, jenž vede Mariánskou kamenosochařskou huť, která je spolu s muzeem Karlova mostu pořadatelem výstavy.

Národní muzeum zapůjčilo z pražského Lapidária ústřední exponát, dochovanou originální kamennou tvář sochy Panny Marie z původního sloupu. V loňském roce věnovalo italské město Vitorchiano Praze tři velké bloky pískovce na střední část sloupu. Výstava tedy zahrnuje také část příběhu, který se odehrál v Itálii.

Záštitu nad výstavou převzal starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS), který se ale ke znovuvztyčení sloupu na Staroměstském náměstí staví rezervovaně.
„Jednalo by se o razantní symbolický zásah do podoby náměstí. Myslím si, že by kvůli tomu mělo být vypsáno celopražské referendum. Ale obávám se, že by se pak ozvaly hlasy za obnovení dalších pomníků, například maršála Radeckého na Malostranském náměstí,“ říká.

Výstava v muzeu Karlova mostu na Křižovnickém náměstí potrvá až do 3. listopadu každý den od 10 do 18 hodin.

Autor: Jan Piroch

23.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení