Městem provozované intervenční centrum, pomáhající obětem domácího násilí, „přibralo“ mezi své klienty osoby mladší šestnácti let. Terapeuti začali od začátku září pracovat s několika dětmi, které žijí nebo žily v domácnosti s agresivním rodičem, a jsou tak většinou v roli „očitých svědků“.

„Kontakty s těmito dětmi jsme zatím navázali buď přes dospělou oběť domácího násilí, nebo přes spolupracující úřady na ochranu dětí. Zájemci o službu nás mohou samozřejmě kontaktovat i přímo telefonicky nebo přes internet. Bez ohledu na způsob kontaktování se ale snažíme o všem mluvit i s oběma rodiči, je-li to možné,“ uvedla vedoucí intervenčního centra Barbora Holušová, podle které se o pomoc mohou přihlásit i děti, které jsou samy týrané. „V takovém případě bychom kontaktovali policii a orgán péče o dítě,“ dodala Holušová.

129 smutných příběhů

V péči odborníků z intervenčního centra je nově i devítiletý chlapec, který byl opakovaně svědkem fyzických i psychických útoků, jichž se na jeho matce dopouštěl otec alkoholik. Zmapovat rodinnou situaci se podařilo společně s napadanou ženou. Psycholožka se následně snažila, aby dítě dokázalo zpracovat prožité emoce a trauma z násilí, zvýšit jeho sebevědomí, připravit ho na odchod otce z rodiny apod.

Chlapec podle zjištění pracovníků centra postrádá pocit základního bezpečí a stability a k otci chová ambivalentní pocity. Psycholožka doporučila pokračovat v terapii jak s dítětem, tak s matkou.

Intervenční centrum Praha letos celkem eviduje už přes čtyři tisíce kontaktů a poskytlo sociálně-právní poradenství nebo psychologickou pomoc víc než pěti stovkám klientů, z nichž víc než devět desetin představují ženy a dívky. 129 z těchto smutných příběhů zatím vyústilo ve vykázání násilné osoby ze společné domácnosti na základě rozhodnutí policie.

Rozšíření služeb o práci zaměřenou na děti je podle vedení Centra sociálních služeb Praha (CSSP), pod které intervenční centrum spadá, „dalším logickým krokem vycházejícím z faktu, že děti bývají leckdy domácím násilím zasaženy nejvíce“. Děti už teď figurují ve většině případů, které Intervenční centrum Praha řeší a v situacích po vykázání násilné osoby ze společného obydlí je to téměř 80 procent.

Dítě může přebírat negativní modely chování

„Cílem terapie je nejen zprostředkovat dítěti informace o jeho právech, přiměřeně věku ho informovat o stávající situaci, ale také o tom, co se děje v rodině. V rámci terapie může dítě sdílet a zpracovat zkušenosti s prožitým násilím, aby se tak zabránilo jeho další traumatizaci,“ shrnul motivy nové služby ředitel CSSP Tomáš Ján.

Organizátoři dlouhodobé kampaně proti domácímu násilí upozorňují, že dítě může jako svědek násilí v rodině přebírat negativní modely chování, ale také například odpovědnost za celou rodinnou situaci, může se stylizovat do ochránce nenásilného rodiče a podobně.

Postup práce v nové, na děti zaměřené službě je následující: Sociální pracovník nebo pracovnice nejdříve promluví s „nenásilným rodičem“. Před započetím samotné terapie s dítětem mapují tito specialisté rodinnou situaci tak, aby získali maximum relevantních informací, které následně vyhodnotí a navrhují nejvhodnější postup. Klíčovou komunikaci s dítětem má pak na starosti psycholog respektive psycholožka ve spolupráci se sociálními pracovníky.

Obětmi jsou stále častěji senioři

Metropole má ze všech krajů opakovaně největší počet odhalených případů domácího násilí, což podle odborníků souvisí s atmosférou mezilidských vztahů ve velkoměstě. V poslední době přibývají zjištěné případy násilí, kterého se dopouštějí drogově závislí lidé a také dospělé děti vůči svým rodičům.

V případech násilí v rodinách cizinců spolupracuje Intervenční centrum Praha s dalšími organizacemi, které jsou schopny zprostředkovat například tlumočníka pro ohroženou osobu, nerozumí-li česky. Ve vietnamských rodinách se naopak někdy stává, že s úřady (policií, orgánem péče o dítě či intervenčním centrem) komunikuje nezletilé ohrožené dítě, které česky hovoří.

Pražské intervenční centrum už deset let nabízí pomocnou ruku i samotným násilníkům. Ti mají v rámci programu Viola možnost individuální nebo skupinové psychoterapie, kde se učí zvládat „návaly vzteku“.