Nejdřív se objevily špionážní a vojenské družice, pak přišly náročné vesmírné technologie pro komerční a vědecké využití – to vše ve velkých rozměrech – a nyní se sledování Země z oběžné dráhy i snahy o nahlížení do hlubin vesmíru posouvají na další úroveň. Výrazně přibývá miniaturních a relativně levných satelitů označovaných jako CubeSat, jež často vznikají na univerzitách či jako soukromé projekty. A právě o nich je řeč.

Prvotní nadšení jejich tvůrců z toho, jak zařízení funguje, často střídá zklamání: „kostka“ se brzy odmlčí. S řešením tohoto problému by měly pomoci poznatky z nového vesmírného projektu, který se od ledna naplno rozjede v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Zaměří se na radiační odolnost elektronických zařízení v miniaturních satelitech. To je téma ročního projektu, na který získal grant od Technologické agentury ČR Illia Zymak z tamního výzkumného centra; vědecký asistent oddělení radiační fyziky a urychlování elektronů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Cílem je připravit řešení pomáhající odstranit častou bolest CubeSatů, které bude dotaženo až do fáze, kdy je lze nabízet zákazníkům.

Tyto miniaturní družice jsou schopny kroužit kolem Země po dlouhou dobu, avšak často se stává, že do 90 dnů jejich mise předčasně končí a přísun dat se zastaví. Na svědomí to mají poruchy jejich elektrických systémů, palubních počítačů nebo komunikačních modulů. Nedokážou čelit elektronovému toku společně s protonovým a neutronovým zářením. Zymak vyvinul experimentální technologii, od níž se očekává, že bude schopna umožnit testování elektroniky v radiačním prostředí a tím přispět ke zvýšení odolnosti jednotlivých komponentů proti záření.

„Navržená testovací platforma je založena na technologii laserem buzeného urychlování a je schopna produkovat relativistické pulzní elektronové svazky,“ upřesnil vědec. Experimentální zařízení je nyní ve fázi dokončovaného vývoje. Pak se počítá s jejím patentováním a praktickými testy, které umožní doladit vše potřebné v rámci příprav pro konečné zákazníky i komerční výrobce. Autor řešení počítá s tím, že technologie bude sloužit hlavně tvůrcům vesmírných kostek ze střední a východní Evropy.