Lidé, kteří jezdí metropolí na kole, to budou mít zase o něco snazší. Dostali totiž bonus v podobě uvolnění některých vyhrazených pruhů pro autobusy. Nově tak získají větší prostor pro jízdu a více bezpečí například Na Popelce v Praze 5, nebo Na Jetelce ve Vysočanech.

Na vybraných komunikacích tak mohou po autobusech a taxi jezdit také cyklisté.

U nás první vlaštovka, na západě běžná věc

„V naší zemi jsme s největší pravděpodobností první, ale ve Vídni či Bruselu, kterým se chceme z hlediska cyklistiky postupně vyrovnat, to už funguje desítky let,“ sdělil radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ), který sám po Praze na kole cestuje.

Podle odhadu společnosti Ropid, která organizuje pražskou integrovanou dopravu, se jedná o uvolnění téměř dvou kilometrů vyhrazených pruhů. Jedná se zatím o první etapu a podle konkrétních podmínek lze předpokládat další rozšíření. „Společné využití pruhů pro autobusy a cyklisty je léta osvědčenou praxí například v Londýně. Město zde zvýhodňuje nemotorizovanou dopravu a MHD. Jízdní kolo je v tomto případě v městském prostředí rychlejší než osobní automobil,“ pokračoval Petr Štěpánek.

Novinky i prořidiče autobusů

Někteří cyklisté mají obavy, aby je řidiči MHD a taxikáři ve vyhrazených pruzích respektovali. „Bojím se, abychom se nestali terčem některých řidičů autobusů, jimž bude naše jízda ve vyhrazeném pruhu vadit,“ řekl Aleš Borovanský, který na kole jezdí skoro každý den.

Radní Štěpánek na to reagoval s tím, že k takovým věcem by v žádném případě nemělo docházet. „Už jsem odeslal dopis řediteli dopravního podniku, aby byli řidiči MHD o změně informováni a proškoleni,“ řekl.

Místa budou řádně označena svislými i vodorovnými značkami. „Pro cyklistu znamená uvolnění těchto pruhů naopak více bezpečí, klidu i místa pro jízdu. Navíc pokud to nevyzkoušíme, nepoznáme, že to funguje,“ řekl Pavel Polák, šéf komise magistrátu pro cyklistickou dopravu.

Dvě bílé šipky

Polák upozornil ještě na jednu novinku pro cyklisty. „Na komunikace začínáme postupně umisťovat nové piktogramy. Jedná se o takzvaný cyklopiktokoridor, je to sice hrozné slovo, ale jde o jednoduchou věc. Na silnice budeme vyznačovat dvě bílé šipky, nad nimiž bude vyobrazen cyklista. Pro člověka, který tudy pojede, to bude znamenat, že tato cesta je pro něho nejvýhodnější a pro řidiče to zase bude upozornění, že v místě se mohou pohybovat lidé na kolech,“ doplnil Polák.

Všechny novinky mají zvýšit počet cyklistů v Praze, a popřípadě tak snížit počet aut. „Jisté je jedno, že čím více budou lidé jezdit na kolech, tím více s nimi budou řidiči aut počítat a doprava bude bezpečnější,“ uzavřel radní Štěpánek.

Na kole po Praze už jezdí čtvrt milionu lidí, kol je 800 tisíc

Už každý pátý obyvatel hlavního města používá kolo alespoň jednou za měsíc. V současné době je v metropoli evidováno přibližně 800 tisíc kol na více než půl milionu domácností. Počet Pražanů, kteří tento druh dopravy využívají, stoupá. Dalších více než 160 tisíc lidí by na kole začalo jezdit, pokud by se snížil počet překážek ve městě a zvýšila se bezpečnost cyklistů.

To vše vyplývá z rozsáhlého průzkumu agentury GfK, který si nechaly zpracovat magistrát a technická správa komunikací. Naposledy se podobný průzkum dělal v roce 2002. Výzkumu se zúčastnilo bezmála tisíc osob ve věku od 15 do 69 let.

Není kde kolo zaparkovat

Pro jízdu na kole dotázaným nejvíce vadí nebezpečný a příliš hustý provoz v metropoli.

„Druhou největší překážkou je nedostatečná síť komunikací vhodných pro cyklisty a nemožnost uložit kolo v cíli cesty,“ sdělil Pavel Rusý z agentury GfK. Dokonce 83 procent osob do 29 let upozorňuje, že nemají kam do bezpečí uložit svá kola.

„Na mnoha místech v Praze jsou lidé nuceni poutat kola ke stromům či sloupům, protože jim nic jiného nezbývá. Vzor bychom si mohli vzít například z oblasti Albertova u přírodovědecké fakulty. Zde je ohrazený prostor pro kola a lidé se na místo nedostanou bez přístupové karty,“ upozornil Michal Křivohlávek z iniciativy Auto*Mat, která se problematikou cyklistiky zabývá.

9 lidí z 10: Magistrát nedělá dost

Jen každý desátý Pražan, který jezdí nebo by chtěl jezdit po městě na kole, si podle výzkumu myslí, že magistrát udělal v posledních pěti letech dost pro rozvoj cyklistické dopravy.

„Pražanům nejvíce vadí, že magistrát neomezuje automobilový provoz v centru města, ulice jsou nebezpečné a cyklisté se musí proplétat mezi kolonami aut. Výstavba stezek na okraji města sice vypadá hezky ve statistikách, ale pro každodenní cesty do práce, do školy, na nákupy a za zábavou má malý význam,“ řekl dále mluvčí Auto*Matu Křivohlávek s tím, že většina lidí jezdí na kole pro rekreaci.

Víc kol znamená zklidnění provozu

Podle odborníků bude více kol v ulicích znamenat méně aut. „Jde o to, aby se lidé nebáli a na kole na silnici vyrazili, jedině tak si na ně řidiči budou stále více zvykat a cyklistů bude postupně přibývat,“ sdělil Tomáš Cach z magistrátní komise pro cyklistickou dopravu.

Jak zvýšit počet cyklistů

Osm kroků ke zvýšení cyklistické dopravy z pohledu cyklistů:

1. zvýšení bezpečnosti cyklistů
2. budování ucelené sítě komunikací pro cyklisty
3. přeprava kol v městské hromadné dopravě kdykoliv zdarma
4. vybudování sítě úschoven kol
5. zlepšení podmínek u zaměstnavatelů a škol
6. úpravy v zákoně posilující práva cyklistů
7. vybudování sítě půjčoven kol
8. větší propagace cyklistické dopravy

„Pokud bude v ulicích více lidí na kolech, povede to k celkovému zklidnění automobilového provozu. Zrychlí se také tramvaje a autobusy. Lidem se pak vyplatí vystoupit z auta a jet na kole, použít veřejnou dopravu nebo jít pěšky. Pomůže to ale i uživatelům aut, neboť Praha bude výrazně průjezdnější. Je tedy i v zájmu motoristů zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu v Praze,“ navázal Pavel Rusý.

Jako Vídeň nebo Mnichov

Více cyklistů v ulicích a méně aut také může značně pomoci ovzduší hlavního města. Hlavní město hledá inspiraci v cyklistice také v jiných zemích Evropy. „Nelze se srovnávat například s Kodaní či Amsterdamem, kde jsou kola v podstatě na prvním místě v dopravě. Inspiraci hledáme například ve Vídni či Mnichově. Musíme naučit společné jízdě na rušných komunikacích řidiče i cyklisty. Je nutné vytvářet na křižovatkách vyhrazené prostory pro cyklisty, i na hlavních tazích se musíme snažit vytvářet cyklopruhy a podobně,“ vyjmenoval několik úkolů Tomáš Cach.

Nejnověji se tak lidé na kolech dočkají změn v dopravě například na náměstí Míru a další budou pokračovat.