Právě zmiňovaná oblast je mongolskými zákony chráněna už čtyřiačtyřicet let a od roku 1991 je dokonce biosférickou rezervací. Důvod k tomu je jasný. Právě odtud zvířata na začátku 20. století zamířila do evropských zoologických zahrad. „A právě tam byl koncem šedesátých let minulého století spatřen poslední divoký kůň. A tam se proto také nyní nachází těžiště snah o návrat 'převaláků' do volné přírody,“ informovala pražská zoologická zahrada.

Právě Zoo Praha se o návrat divokých koní do volné přírody zasloužila velice významně, i když s tím začaly už v roce 1992 německé a později švýcarské organizace. V té době však v Dolním Dobřejově založila Zoo Praha aklimatizační stanici koně Převalského. A dodnes Zoo Praha vede také celosvětovou plemennou knihu.

„Šlo o už devátý samostatný transport pražské zoo. Zatím bylo přepraveno třicet klisen a jeden hřebec. Letos zástupci Zoo Praha také předají správě Gobi B terénní vůz a šest motocyklů, které uhradil pražský magistrát,“ popsala mluvčí pražské zoo Lenka Pastorčáková. Cesta zvířat do Mongolska začala jejich nakládkou v Dolním Dobřejově na korby kamionu. Ten pak vzácný a křehký náklad převezl do českého hlavního města.

„Letoun Casa odstartoval z 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích v půl druhé odpoledne. Po dvou mezipřistáních v Kazani a Novosibirsku by měl dosednout na nezpevněné ploše letiště v Bulgan sumu ve středu 20. června v 10.45 hodin místního času, tedy v 5.45 hodin času našeho,“ doplnila mluvčí.

Koně pak čeká další transport v bednách na nákladních automobilech do oblasti Tachin tal v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B. Tam budou vypuštěni do aklimatizační ohrady. Jak přečkají šest tisíc kilometrů dlouhý let, je jiná záležitost. Na život v domovině by však měli být připraveni dobře.

Jenže komplikace nastaly už v Praze. Na palubě letadla nakonec byly pouze klisny Spina, Tara a Tárik. „Klisna Tania si v přepravním boxu sedla, nyní ji vykládame, abychom ji zvedli. Necháme ji však v ČR, protože její transport by byl riskantní,“ informoval ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Později Zoo Praha oznámila, že Tania byla umístěna do odstavného výběhu v trojském areálu a je v pořádku.

Drsné podmínky České Sibiře

V aklimatizační stanici sice není poušť ani step, ale podmínky České Sibiře jsou drsnější než ty v pražské Troji. Dolní Dobřejov leží v nadmořské výšce 600 metrů a tuhé zimy tam nejsou výjimkou. Přesto na zimy v asijském vnitrozemí nemají. Dokládá to také tragédie, která se v Mongolsku odehrála deseti lety. Tehdy tam žilo už přes 150 zvířat. Jenže krutou zimu 2009 – 2010 přežilo jen 49 koní.

„Počet koní Převalského v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, včetně letošních hříbat, již převyšuje 270 jedinců,“ připomněla Lenka Pastorčáková s tím, že Zoo Praha tam letos plánovala přepravit čtyři klisny. Dvě z nich se narodily v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově, jedna v Praze, další včetně náhradnic byly do Prahy přivezeny ze Švýcarska a Německa. Všem jsou dva až čtyři roky.

Ve stanici na jihu Benešovska se o kriticky ohrožená zvířata starají tři zaměstnanci. Ti ale vůbec nemají lehkou práci. Koně Převalského jsou totiž prudcí a nezkrotní a není možné je ochočit tak, jak to člověk udělal u koní domácích. Proto je nutné k nim přistupovat trpělivě a především velice obezřetně. Dolnodobřejovskou aklimatizační stanicí prošlo za těch téměř třicet let existence kromě koní Převalského také další druhy zvířat. Byli jimi asijští divocí osli kianga, losi evropští, lamy, ale také ovce a kozy.

Koně Převalského až do poloviny 19. století Evropané neznali a věděli o nich jen mongolští kočovníci. Nikolaj Prževalskij, po němž se později koně začali nazývat, plukovník a kartograf carské ruské armády se s těmito nezkrotnými lichokopytníky poprvé setkal při své práci v horách Tachin Schack v roce 1879. Objevem však začal také hon na tato zvířata, která se kvůli tomu ocitla na pokraj vyhubení. Do mladého Československa koně Převalského dorazili zásluhou profesora Františka Bílka v roce 1921. V současnosti koně Převalského chovají v Česku kromě pražské zoo už jen dvě další zoologické zahrady v Brně a Chomutově.