Kdokoli byl u moře, sbíral na pláži mušle. U některých se však tato dovolenková záliba stala celoživotní vášní.

Jako například u členů Českého klubu sběratelů lastur, kteří o víkendu pořádali mezinárodní výstavu.

Životní vášeň

„Je to takové zvláštní, ale zároveň logické. I když jsme suchozemský národ, moře nás hodně fascinuje,“ vysvětluje Josef Podhajský, člen Českého klubu sběratelů lastur.

„U kohokoli jsem byl, vždycky měl za vitrínou nebo na poličce nějakou mušličku jako suvenýr, který si přivezl od moře,“ dodává.

Na ojedinělou výstavu mušlí, na níž vystavovatelé ze sedmi evropských zemí prezentovali to nejlepší ze svých sbírek, zavítali milovníci mořských přírodnin z různých částí České republiky.

„Jsem členem klubu a pravidelně chodím na burzy. Nejradši mám ale tuhle mezinárodní výstavu,“ říká sběratel Karel Krejčí z Tchořovic u Blatné.

„Ve své sbírce mám asi dva a půl tisíce lastur, což zatím moc není,“ dodává.

Vystavovatelé se rádi mezi sebou pochlubí

Rozestavěné stoly v sále Kulturního domu Ládví pokrývaly kromě několika tisíc mušlí a lastur různých tvarů a velikostí také fosílie, hvězdice, ježci, mořské houby a korály, které sběratelé ulovili v různých částech světa.

„Naše výstavnictví je o tom, že se tím sběratelé mezi sebou rádi pochlubí, ale i hecují,“ podotýká Josef Podhajský a dodává: „Ale je skvělé, že tu vždycky panuje přátelská atmosféra. Má to své kouzlo.“

Populární zéva

Neobvyklou lasturou, u níž se návštěvníci často zastavovali i fotografovali, byla zéva obrovská, jež váží 40 kilogramů a měří 86 centimetrů.

Jedná se o největšího žijícího mlže, který je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.

Kromě vášnivých sběratelů se mezi návštěvníky našli i lidé, kteří na výstavu přišli ze zvědavosti. „Viděl jsem plakát a zaujalo mě to. Tak jsem tady,“ říká jeden z návštěvníků výstavy.

Na výstavu zavítala i jedna slepá zájemkyně. „Rukama ohmatávala všechny mušle. To byl koncert,“popisuje Josef Podhajský. „Bylo to zajímavé, jelikož většinu lidí zaujme barva, zatímco nevidomou paní fascinovaly tvary i zvuk, který lastury vydávají, když na ně poklepe,“ dodává.

Sběratel lastur: Pamatuji si ten úžasný pocit, když jsem se na pláži ohnul pro první mušli

Ládví Josef Podhajský je sběratelem lastur už 40 let a stál u vzniku Českého klubu sběratelů lastur. Žije v Hradci Králové, ale o víkendu přijel do Prahy, aby se tu jako každý rok účastnil mezinárodní výstavy lastur, kterou organizují členové klubu.

Proč vás napadlo pořádat tuto ojedinělou výstavu?
Já a moji kamarádi jsme byli vášniví sběratelé už od dětských let, ale nebyl tu žádný spolek. Jednou mě napadlo udělat nějaký klub. Oslovil jsem kolegu z Prahy, který je také nadšeným sběratelem. Jemu se nápad líbil, a tak jsme dali dohromady ještě další lidi, které jsme znali. Český klub sběratelů lastur vznikl před patnácti roky. Začali jsme se navštěvovat a dělali jsme takové malé akce. Pak jsme usoudili, že by bylo lepší zapojit do toho více lidí, tak jsme zkontaktovali sběratele z Evropy a uspořádali jsme mezinárodní výstavu. Zpočátku to bylo takové skromnější, ale teď po čtrnácti letech už je to velká akce.

Co vás na sbírání lastur baví?
Začal jsem už jako malý kluk. V deseti letech jsem byl s rodiči v Rumunsku. Pamatuji si ten úžasný pocit, když jsem na obzoru uviděl moře. Pak si vybavuji tu fascinaci, když jsem se na pláži ohnul pro první mušli. Vzbuzovala ji ve mně ta exotika. Byl to skvělý pocit a ten mám dodnes.

Jak by měli postupovat ti, kteří si chtějí ulovenou mušli schovat?
Spousta lidí neví, jak s tím zacházet. Když mušli uloví nebo koupí od rybáře, je dobré ji mechanicky vyčistit, například ocelovým kartáčem, od organického nánosu. Pak mušli omyjí a natřou parafínovým olejem. Ten ji zakonzervuje a vytáhne barvy.

Máte tady na výstavě nějakou raritu?

Máme tu obrovskou zévu. Je to zástupce největšího mlže na světě, je v Guinessově knize rekordů. Dorůstá do velikosti metr a půl. Získal jsem ji ze staré sbírky, z pozůstalosti. Teď už se to nesmí vyvážet. Byla to náhoda.

Jaký je zájem o sběratelství lastur v České republice oproti zbytku Evropy?

V Čechách je jeden z těch opravdu silných. Je to vidět i na návštěvnosti, jelikož sem přichází spousta lidí. Ale spíše lidé středního věku, mládež málo.