Pohodlně a rychle z centra města na letiště nebo naopak. To je ve většině případů jen pouhé přání. Cestující musejí využít městské hromadné dopravy či taxislužeb. Pak jsou nuceni vydržet veliké zácpy nebo přeplněnou městskou dopravu a přestupování.

Ministerstvo dopravy má ale v rukách projekt AirCon, který by měl zajistit expresní vlakové spojení právě mezi letištěm, Prahou a také Kladnem. Projekt by snad neměla ohrozit ani výměna ministra dopravy, kterým je nově Petr Bendl (ODS).

„Dnes, kdy je letiště stále více využívané a cestujících bude i nadále přibývat, je nutné nabídnout lidem komfortní a rychlou možnost přepravy do centra města. Současný stav je nevyhovující,“ řekl bývalý náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp, který se projektem zabývá.

První expresní vlaky by mohly na trasu Letiště – Praha Masarykovo nádraží vyrazit do konce roku 2013, samotná výstavba by měla začít o dva roky dříve. Výrazně by to mělo pomoci k uvolnění ucpaných silnic a silnému znečišťování emisemi například Evropské třídy, Korunovační či ulici Milady Horákové. „Zároveň i nadále počítáme s plánovanou výstavbou metra A na letiště,“ pokračoval Emanuel Šíp.

Trasa expresního vlaku

Letiště – Dlouhá Míle – Ruzyně – Liboc – Veleslavín – Dlouhý Lán – Dejvice – Letná – Výstaviště – Bubny – Masarykovo nádraží

(Expresní vlak by většinou stanic pouze projel, tak aby byla doprava do centra co nejrychlejší.)

Tři druhy cestujících

Ministerstvo rozdělilo cestující, kteří by dráhu využívali, do třech skupin. První jsou letečtí cestující. Právě pro ty by měl být přednostně určen expresní vlak. „Ti by v podstatě měli tento vlak jako prodlouženou leteckou dopravu. Ve vozech by nesměli chybět stevardi a kompletní servis právě jako v letadle. Zde by se platilo neregulované jízdné zhruba 120 korun při současných cenách. Přesunout by se sem mohli například lidé, kteří dnes jezdí s taxi a osobní automobily,“ vysvětlil náměstek ministra.

Druhou skupinou jsou ostatní letištní cestující. Většinou zaměstnanci letiště, obyvatelé Prahy 6 či lidé, kteří využívají nízkonákladovou dopravu. Pro ty by fungoval letištní zastávkový vlak plus autobusy, později také zmíněné metro. Zde by byla samozřejmě rozhodující nižší cena v běžných tarifech pražské integrované dopravy.

Poslední skupinou jsou obyvatelé Kladna a okolí, jež dojíždějí do metropole za prací, do škol nebo za zábavou. Ti preferují cenovou dostupnost a rychlost.

Nová trať, kterou bude nutné vybudovat, by se měla stát součástí železničního uzlu. „Určitě nepovede někam do lesa,“ ujistil Šíp na závěr.

Praha 6 chce hlavně metro

V mnoha lokalitách dopravně přetížená Praha 6 se výstavbě rychloldráhy také nebrání. Dokonce byla před několika měsíci podepsána společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně. „Memorandum ale obsahuje hned několik podmínek. Pokud budou splněny, stavbu podpoříme. Jinak je pro nás samozřejmě i nadále prioritou prodloužení metra A,“ sdělil Deníku starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa (ODS).

§Starosta je totiž přesvědčen, že právě prodloužení metra by vyřešilo problém s dopravou na Vítězném náměstí a v okolních lokalitách. „Dopravu v Praze 6 totiž nezatěžují nejvíce lidé, jež přijíždějí z letiště, ale desetitisíce cestujících přijíždějících denně ze Středočeského kraje,“ vysvětlil starosta.

Dalších 13 kilometrů

Metro A by se mělo prodloužit v úseku Dejvice – Ruzyně o délce cirka 13 kilometrů. Náklady na stavbu jsou ve výši 19,4 miliardy korun.
Obě zmíněné stavby by měly být zahájeny na začátku roku 2010 respektive na konci roku 2009. První etapa metra do Motola by měla být dokončena v roce 2014, o další čtyři roky později by se metro mělo dostat až na letiště.

Důležité bude, aby se na výstavbu rychlodráhy či prodloužení metra podařilo včas získat všechna potřebná povolení a také dostatek financí. Jinak jsou obě akce ohroženy a určitě se zpozdí.