Projekt mapování nejstarších dějin českého státu byl včera oficiálně představen v areálu Pražského hradu. Má název Archeoston a začne po skončení zkušebního období, tedy v roce 2008. Trvat by měl tři roky.

Průzkum začal loni

Odborníci začali DNA zkoumat již v roce 2006, a to na vzorcích s menší historickou hodnotou. Zpracován bude materiál 50 až 70 lidí. Dříve, než se vědci dostanou k analýze kostí panovnického rodu, chtějí získat informace o běžné populaci na českém území a pilovat použitou metodu. DNA z kosterních ostatků Přemyslovců mají zkoumat v letech 2008 až 2011. „Naším cílem je objasnit některé historické nejasnosti kolem pozůstatků přemyslovské rodiny,“ řekla kurátorka sbírek Pražského hradu Milena Bravermanová.

Analýza DNA se bude týkat souboru pozůstatků osmi knížat, šesti kněžen a pěti dětí. Vzorky mohou pomoci určit příbuzenský vztah mezi jednotlivci. Ten se posléze stane klíčem k určení, kdo patřil či nepatřil k přemyslovskému rodu. Bravermanová zdůraznila, že bez poznání dějin Hradu není možné poznat historii raného českého státu. Podle archeologa Jana Frolíka projekt vznikl proto, že se v případě přemyslovských hrobů ukázalo, že nejasnosti nelze osvětlit klasickými metodami. „Analýza DNA je jednou, možná jedinou možností jak postoupit dál,“ uvedl archeolog Frolík s tím, že projekt navazuje na ukončené výzkumy z předchozích let. Na celém bádání se společně podílí Správa Pražského hradu, Archeologický ústav a společnost Forenzní DNA servis.

O nákladech na projekt je podle jeho představitelů předčasné mluvit. Bude se ale podle odhadů jednat o miliony korun. Vědecký průzkum ostatků Přemyslovců na Hradě se datuje již od poloviny 19. století. Spolupráce s Archeologickým ústavem trvá od roku 1925 a podle vedoucího oddělení historických sbírek Správy Pražského hradu Martina Herdy jde patrně o nejdéle trvající výzkum podobného typu ve světovém měřítku.