Syn prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka při únorové krizi v roce 1948 odmítl rezignovat spolu s ostatními nekomunistickými členy vlády, pronesl i několik provládních prohlášení. Ve skutečnosti však na vývoj událostí rezignoval a uvažoval o odchodu ze země. Komunistický převrat byl v rozporu s jeho vírou v demokratický systém, s totalitním režimem se nemohl ztotožnit.

Neobjasněná smrt 

Jeho život měl tragický konec. Masaryk byl nalezen mrtev pod okny svého ministerského bytu v Černínském paláci 10. března 1948. Jeho smrt je dodnes zahalena tajemstvím. Ani desítky odborníků a čtyři vyšetřování nedokázaly zcela vyvrátit žádnou z verzí – sebevražda, vražda či nešťastná náhoda. Shodly se jen v tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru sebevražda.

Čtěte také: Žantovský: Ideje a politika V. Havla dnes zajímají mladé lidi