Solar Orbiter se má přiblížit ke Slunci tak blízko, jak jen to bude možné. Až k úrovni oběžné dráhy planety Merkur. To je vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů, připomněl František Fárník z Astronomického ústavu AV ČR.

Sluneční bouře představují hrozbu 

Pak by měla nejméně po dobu osmi až deseti let sledovat naši nejbližší hvězdu: zejména sluneční erupce a zasílat informace o takzvaných slunečních větrech; proudech částic, které se při obzvlášť velkých erupcích mohou změnit až ve sluneční bouře.

Ty jsou nejen předmětem zájmu odborníků, ale čas od času se dostanou i do centra pozornosti běžných médií. Představují totiž nejen hrozbu pro astronauty a satelity kolem naší planety, ale mohou mít dopad i na fungování různých zařízení přímo na Zemi.

Známé jsou třeba čtvrt století staré problémy energetické soustavy na severoamerickém kontinentu – nebo i obavy ze zmatení elektroniky dopravních letadel před pěti lety. V oblastech s naším životním stylem je ostatně kdekdo odkázán na fungování družicových systémů víc, než by si připouštěl – a nejde, prosím, jen o sledování televize „přes satelit“ či využívání navigace v mobilu.

Čtyři z deseti přístrojů


Cenné informace k poznávání těchto jevů má dodat právě technické vybavení sondy Solar Orbiter, kterou Evropská kosmická agentura vypustí v únoru 2019. „Cesta od startu na finální dráhu pak potrvá téměř tři roky, připomněl Fárník s tím, že rychlost pohybu sondy se pak bude blížit k rotační rychlosti Slunce.

Aktuálně se na svou misi chystá v britských laboratořích společnosti Airbus Space and Defence, kam již technika, jež je výtvorem českých a moravských hlav i rukou, byla dodána. Naši odborníci se podíleli na konstrukci čtyř přístrojů. Čtyř z celkem deseti.

Radiové a plazmové vlny má sledovat přístroj RPW 

Jedním z nich je spektrometr STIX; teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů umožňující studovat fyzikální procesy ve slunečních erupcích a další energetické jevy ve sluneční atmosféře. METIS je zase kororograf pro studium koróny a slunečního větru. Radiové a plazmové vlny má sledovat přístroj RPW.

Vedoucí realizačního týmu Štěpán Štverák připomněl, že úkolem našich vědců bylo hlavně vyřešit dodávky elektrické energie ze solárních panelů a filtraci škodlivého rušení, které by mohlo znehodnotit vlastní vědecká měření. Ve spolupráci se skupinou kosmické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak byly vyvinuty komponenty pro přístroj SWA určený k měření hustoty, rychlosti a teploty iontů a elektronů slunečního větru.

Reklama pro vědu


Účast na kosmické misi není jen přínosem z vědeckého hlediska, a to nyní při přípravě mise i posléze díky přístupu k zasílaným datům, která mají být zcela unikátní. Až bude let sondy aktuální, půjde i o velmi významnou reklamu. Stane se propagací důvtipu a dovedností jak našich odborníků, tak také jejich oborů. „Věříme v atraktivitu pro naše budoucí studenty i širokou veřejnost,“ připomněl Lubomír Přech z Karlovy univerzity.