Kampus Hybernská sídlí v samotném centru Prahy nedaleko Obecného domu. Ze spolupráce hlavního města s Univerzitou Karlovou vzniklo z komplexu sedmi budov centrum kultury, inovací, vědy a vzdělávání.

Veřejnost ho zná od roku 2017 hlavně jako dějiště koncertů, divadel, výstav či festivalů. Bývaly zde měšťanské domy, pivovar, barokní palác se zahradou, za komunistů výslechové místnosti StB, po revoluci kanceláře a byty ministerstva vnitra. Od roku 2007 se objekt deset let nepoužíval.

Lukáš Pulko přivedl desítky dětí z vyloučených lokalit Ústí nad Labem k fotbalu a pravidelnému tréninku.
Romský aktivista Lukáš Pulko: Kdo nemá v pořádku školu, nejede na zápas

V jedné z nově zrenovovaných částí vzniklo v září 2022 vzdělávací centrum Didaktikon. Sedmnáct fakult Karlovy univerzity se podílelo na expozicích, kde mají žáci základních a středních škol experimentovat, bádat a objevovat. Učitelé se tu pak mají inspirovat, jak lze vzdělávání pojmout kreativně.

Na osmi stech čtverečních metrech najdeme desítku rozmanitých expozic od světnice věnované rozvětvené rodině známého romského hudebníka Jozefa Feča až po ukázku umělé inteligence, která je schopná psát divadelní hru. Postupně mají přibývat další experimenty a zajímavosti z vědeckých oborů univerzity.

Didaktikon v Kampusu Hybernská má žáky a studenty inspirovat k bádání a objevováníDidaktikon v Kampusu Hybernská má žáky a studenty inspirovat k bádání a objevováníZdroj: Deník/Zuzana Hronová

Některé části expozic vypadají zprvu nenápadně až nezajímavě. Třeba obrázek, na němž barevné pruhy protínají kolečka různých barev. Ovšem jen do momentu, než je návštěvník upozorněn, že všechna kolečka jsou stejně žlutá a jde o optický klam. Příliš pozornosti nebudí ani mikroskop položený na papíru s vytištěnými chemickými vzorci. Jenže pak spoluautor této části výstavy Petr Kácovský z matfyzu mikroskopem ukazuje, co se stane, když hodně přiblíží zdánlivě bílou barvu.

Nejmenší děti se zrovna dívají na pohádku. Ale i ony se již učí češtinu.
Adaptační centrum na Chodově pomáhá zapomenout na válku i s přípravou do školy

Na monitoru se zobrazí červené, zelené a modré body, které ve skutečnosti tvoří to, co vidíme jako bílou. „A víte, proč v tiskárně vždy jako první dochází žlutá barva?“ ptá se další ze spoluautorů expozice Luděk Míka z Přírodovědecké fakulty. Mikroskopem přiblíží vytištěný papír a objeví se pozoruhodné žluté tečky. „Tiskárna tu jimi zanechává svůj podpis. FBI by poznala, na jakém stroji se tisklo,“ vysvětluje s úsměvem.

Interaktivní hra i umělá inteligence

V Didaktikonu se nacházejí i některé známé výtvory, jež vznikly na půdě Karlovy univerzity: například oceňovaná interaktivní hra Atentat 1942, v níž studenti mohou interaktivně pátrat po osudech pamětníků druhé světové války a atentátu na Heydricha a přemýšlet, jak by se v této vyhrocené situaci zachovali.

Nebo místnost s ukázkou umělé inteligence, schopné napsat divadelní hru. V čele týmu autorů stojí výzkumník Rudolf Rosa, jenž se na matfyzu zabývá lingvistikou a proslul uvedením hry ve Švandově divadle, kterou z devadesáti procent napsal robot. Na interaktivním panelu rozklikne ukázku dramatu RUR od Karla Čapka a ukázku, kterou vytvořil stroj. „Troufli byste si tipnout, která ukázka je která?“ ptá se. Nikdo z přítomných to raději nezkouší.

Roman a Martin sní o tom, že by je hudba mohla dostat z ghetta za lepším životem.
Kluci z ghetta sní o hudební kariéře. Studio staví ve staré vile mezi paneláky

Zábavné vzdělávací centrum ukazuje, že dobrodružné může být i pojednání o zanikajících jazycích. Nový vzdělávací prostor v Hybernské ho totiž pojal jako u mládeže tolik populární únikovku s přiléhavým názvem Poslední mluvčí.

„Aby žáci zjistili kódy, zapojí se tady do záchrany jazyků. Důležité je i si jen uvědomit, že na světě vymírají s posledními mluvčími jazyky podobně jako živočichové,“ nastiňuje Martina Vokáčová z Filozofické fakulty a poklepe na tajemné lékárničky opatřené zámečky s kombinacemi čísel.