Ta si loni na podzim stěžovala, že primátor Zdeněk Hřib (Piráti) záměrně blokuje zpracování ekonomické a právní analýzy, která je pro záměr nezbytná. Analýza je teď po průtazích sice hotová, ale její závěry se zase nelíbí třetímu z koaličních partnerů – uskupení Praha sobě.

Jen pro vlastní bydlení

Základní vymezené podmínky a principy mimo jiné stanovují, že se do bytového družstva bude moct přihlásit ten, kdo nemá vlastní bydlení, příjmově nepřekročí stanovenou hranici a bude byt používat pro vlastní bydlení.

Zájemci o členství by měli na začátku zaplatit čtvrtinu ceny bytu a zbývající část hradit jako nájemné, z něhož bude družstvo splácet úvěr u banky. Pozemek k výstavbě poskytne město, jež si také zakoupí v každém domě třetinu bytů pro takzvané klíčové profese jako jsou učitelé nebo zdravotníci. Následně po vyrovnání všech pohledávek družstva vůči bance by se měly jednotlivé byty změnit ve vlastnické podíly a zároveň by družstevníci jednali o odkupu pozemku. 

O třetinu levnější

Hana Marvanová popisuje plán jako nabídku dostupného družstevního bydlení pro střední třídu, která si nemůže dovolit vlastnické bydlení, a obnovu tradice. „Bytová družstva v českých zemích vznikala již za Rakouska-Uherska, ale jejich vrcholný rozmach nastal za první republiky. Jejich předností byla záruka užívacího práva k bytu a neziskové družstevní nájemné,“ uvedla radní, podle které by měly být pořizovací náklady za nový družstevní byt minimálně o třetinu nižší – zejména díky poskytnutí stavebního pozemku městem.

Zastupitelé Prahy sobě ale označili projekt v současné podobě za „podvod na voličích a všech Pražanech“, který rozhodně nesplňuje parametry cenově dostupného bydlení.

„Poctivě by desítky let spláceli byt, ale na konci by se museli ještě domluvit s městem na ceně za pozemek. Nikdo ale neví, jestli bude mít aktuální vedení města vůbec vůli pozemek prodat. Stejně tak je projekt nevýhodný pro město – bude mít zastavěný pozemek a ještě si bude muset zaplatit byty. Jediným vítězem celého projektu je tak pouze případný developer, který staví na cizím pozemku, za peníze družstevníků a nic neriskuje,“ tvrdí zastupitel Pavel Zelenka. Jeho koaliční klub požaduje kompletně přepracovat podmínky financování i právních záruk.

Podle Kordové Marvanové ale koaliční kolegové nepochopili závěry analýzy ani obecné principy družstevního bydlení a jejich mediální ofenziva byla unáhlená. „Praha sobě operuje s modelovým příkladem, kdy za byt střední velikosti platíte 21 tisíc korun měsíčně po dobu 30 let. V té částce jsou ale zahrnuté kromě splátky úvěru veškeré ostatní poplatky včetně energií nebo fondu oprav,“ upozornila radní.

Družstevník nebude rukojmí

Praha podle ní vypíše na každou stavbu soutěž, díky níž se vítěz zaváže k maximální ceně za metr čtvereční. „Zdaleka přitom nemusí být vítězem jen tzv. developer, jak tvrdí kritici. Počítáme se zájmem samotných bytových družstev, která mají se stavěním zkušenosti. A družstevník nebude z principu žádný ‚rukojmí‘. Svůj podíl bude moct kdykoliv prodat nebo naopak rychleji navýšit. Kdo nebude mít nakonec zájem o odkup části pozemku, dostane investici zpět a může dál bydlet v městském bytě,“ dodala Marvanová.

Zelenka nicméně trvá na tom, že je projekt v současných parametrech „děravý“ a jeho výhodnost oproti komerčnímu bydlení je nepatrná. „Jako problém vnímám počáteční vklad, který může dosáhnout až půldruhého milionu, což má málokdo z lidí, kteří zároveň nedosáhnou na hypotéku. V kalkulaci nákladů pilotního projektu se navíc například zapomnělo na garážová stání. Není jasné, kdo je zaplatí,“ upozornil Zelenka.

V rámci pilotního projektu má v Praze 13 blízko stanice metra vzniknout asi 150 bytů ve třech domech. Také předběžně odhadnutá cena tamního pozemku je podle Zelenky pro město nevýhodná – zhruba o 30 milionů korun.

Ve Vídni družstevní bydlení funguje

V Praze v posledních letech staví větší množství družstevních bytů zejména developerská skupina Finep, která jich dokončila kolem sedmi stovek a víc než pět stovek má aktuálně ve výstavbě.

Bohatou nabídku družstevních bytů má z evropských metropolí třeba Vídeň, kde ale město do tohoto typu vlastnictví příliš nevstupuje a uživatelé těchto bytů drží trvale jen menší část poměrného vlastnického podílu, s nímž mohou obchodovat. Průměrné náklady za bydlení ve vídeňském družstevním bytě o ploše 75 metrů čtverečních byly předloni asi 560 EUR měsíčně bez poplatku za elektřinu. V městských bytech činily zhruba 500 EUR a v soukromých 750.